3 mýty o antibiotikách: na co si dát pozor?

3 nejčastější mýty

  • První mýtus: Užívání probiotik u antibiotik spolu s antibiotickou léčbou je zbytečné, nic mi nehrozí.
    Pravda: Je prokázáno, že až 30 % dospělých a 40 % dětí trpí průjmem při nebo po užívání antibiotik. I když děti od 1 do 4 let začínají mít podobné složení bakterií ve střevě jako dospělí, antibiotiky způsobené průjmy se u nich vyskytují mnohem častěji.
  • Druhý mýtus: Při antibiotikách stačí, když budu jíst mléčné výrobky, a průjem dostat nemůžu.
    Pravda: Antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organizmus, proto přírodní zdroje probiotických bakterií jako jsou zakysané mléčné výrobky, kyselé zelí nebo kvašené okurky nestačí. Vhodné je užívat probiotika s co největším počtem kmenů a počtem bakterií.
  • Třetí mýtus: Pokud berete antibiotika, nemá cenu současně brát probiotika – antibiotika je stejně zabijí.
    Pravda: Řešením je brát probiotika mezi dávkami antibiotik tak, aby se antibiotika již stačila vstřebat do krve (ideální doba je ve 2/3 mezi dávkami antibiotik). Pokud vám lékař předepíše antibiotika, v lékárně při jejich nákupu požádejte lékárníka též o probiotický přípravek pomáhající chránit váš střevní mikrobiom. Doplněk stravy Biopron9 Premium obsahuje 20 miliard živých probiotických organismů z devíti probiotických kmenů a prebiotika sloužící jako jejich „potrava“.

Proč antibiotika ničí střeva?

Pro organizmus, který je již oslaben bojem s nemocí a užíváním antibiotik, znamená průjem velmi vyčerpávající komplikaci. Vede k dalšímu poškození mikrobiálního prostředí ve střevě a prodlužuje celkové vyléčení. Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení i těch bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání. Dle americké studie dokonce není mikrobiom (neboli mikroflóra), tedy souhrn všech mikroorganismů žijících v trávicí soustavě, zcela stejný ani po dvou letech od užívání antibiotik – probiotika přitom toto období významně zkrátí.

Střevní mikoflóru mohou právě probiotika a prebiotika ochránit. Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Celkové upravení střevní mikroflóry může trvaž až 12 měsíců po vysazení antibiotik, takže to určitě nepodceňujte a vyberte si probiotika, která pro vás budou nejvhodnější.

Která probiotika koupit?

Také v lékárně marně přemýšlíte, jaká probiotika jsou nejlepší? Pokud nechcete spoléhat na radu lékárníka, přečtěte si, podle čeho vybírat. Při užívání potom dbejte na to, abyste si probiotika brali ve dvou třetinách intervalu mezi antibiotiky, kdy je již účinná látka vstřebána do krevního oběhu. Probiotické bakterie pak negativní vliv antibiotik pomohou napravit.

  • Obecně platí, že probiotický výrobek by měl obsahovat alespoň miliardu živých probiotických organismů. Počet probiotických bakterií značí tzv. CFU, neboli Colony Forming Unit, která by měla být minimálně deset miliard.
  • Při užívání antibiotik je vhodné užívat silnější probiotický výrobek (tedy ten, který obsahuje 20 miliard živých probiotických bakterií) s větším počtem probiotických kmenů (9 a více).
  • Obal – i obal je důležitý, a to kvůli propustnosti vzdušné vlhkosti. Nejvhodnější jsou hliníkové obaly (sáček, blistr), nejméně vhodná pak umělohmotná dóza. Při nesprávném uchovávání může dojít k předčasné aktivaci „uspaných“ probiotik.
  • Vhodná je kombinace probiotik a prebiotik, která zaručí, že probiotika budou mít dostatek potravy, než dorazí ve střevě na místo určení (prebiotika = nestravitelná část potravy, vláknina, která působí jako „potrava“ pro probiotika).

@svetzeny