Přejít k hlavnímu obsahu

Naděje na nový život: Transplantace

Ačkoli je tento zákrok dnes již běžný, jde o velice náročnou operaci, která se neprovádí v každé nemocnici.

V České republice v současné době existuje sedm transplantačních center – pražský IKEM a Motol, dále centra v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové. Již deset let funguje také Koordinační středisko transplantací, jež odpovídá za vedení čekacích listin příjemců orgánů, provádí výběr příjemců a zajišťuje i mezinárodní spolupráci s podobnými organizacemi.

V České republice se provádí transplantace srdce, ledvin, jater, plic a slinivky břišní včetně Langerhansových ostrůvků (v budoucnosti se u nás bude transplantovat ještě tenké střevo). Operace jsou nadějí pro pacienty s nezvratným poškozením určitého orgánu, jimž nepomáhají léky a jejichž zdravotní problém nelze řešit jiným způsobem. Pacient však musí splňovat určitá kritéria.

* Musí být schopen náročné operace v celkové anestezii a užívání dalších léků, jež podpoří přijetí nového orgánu a zabrání infekcím.

* Překážkou mohou být jiná závažná onemocnění (nádory, vážné postižení srdce a cév) nebo stavy, kdy transplantaci nelze provést z chirurgických příčin (pokročilá ateroskleróza či obezita). 

Čekací listiny

I když je člověk schopen operaci podstoupit, není samozřejmostí, že mu bude transplantace provedena. Lidí čekajících na nové orgány je moc a dárců se nedostává. Existují proto čekací listiny. Nejde však o žádný pořadník, kde by člověk přišel na řadu jako ve frontě. Je to seznam pacientů, z něhož se podle daných pravidel vybírá nejvhodnější příjemce pro orgán, který je zrovna k dispozici. Člověk tak může čekat na nový orgán mnoho měsíců a pak najednou dojde k operaci doslova z hodiny na hodinu, když se náhle objeví vhodný dárce. Kritériem není jen doba čekání, ale i takové faktory, jako je krevní skupina, naléhavost transplantace, imunologické parametry (u ledvin), váhový poměr mezi dárcem a příjemcem a další. Děti čekající na transplantaci se upřednostňují.

Kdo jsou dárci

Orgány k transplantaci se získávají odběrem orgánů od lidí, u kterých je zjištěna mozková smrt, nebo od žijících dárců.

* Kadaverózní dárce je člověk s prokazatelnou smrtí mozku nebo nezvratnou zástavou krevního oběhu. Na takovou osobu je pohlíženo jako na mrtvou a některé orgány lze po dodržení právních opatření transplantovat vhodnému příjemci.

* Žijícím dárcem orgánů se můžete stát, když se dobrovolně rozhodnete darovat párový orgán (ledvinu) nebo část orgánu (část jater, plic, slinivky) či tkáň, která regeneruje (kostní dřeň) a nebude při tom ohrožen váš život. Dárcovství se využívá mezi příbuznými.

Operací to nekončí

Úspěšně provedená transplantace není ještě zárukou úspěšné léčby. Darovanou tkáň vždy tělo vnímá jako něco cizího a napadá ji, jako by se jednalo o infekci. Člověk je tak vystaven doživotnímu zvýšenému riziku infekce a musí užívat příslušné léky, které působení imunitního systému potlačí. Pokud pak tělo nový orgán přijme, znamená to pro pacienty zásadní zlepšení kvality života.

Zajímavé údaje:

* Počet osob čekajících na nový orgán se neustále zvyšuje. V roce 2012 čekalo na transplantaci celkem 964 pacientů.

* Za prvních deset měsíců roku 2013 vzrostl tento počet na 1010 čekatelů. Mezi zesnulými dárci převažují již několik let muži.

* V roce 2012 bylo evidováno 71 žijících a 216 kadaverózních dárců. Z toho 135 mužů (63 %) a pouze 81 žen (37 %). 

* V prvních 10 měsících roku 2013 bylo evidováno 64 žijících a 183 zesnulých dárců.

* Trend žijících dárců se vyvíjí podobným směrem. V roce 2012 se jejich počet zvýšil o téměř 80 % oproti roku 2011.

Zdroj: Koordinační středisko transplantací, Praha

Foto: Depositphotos (1)

Doporučená videa z partnerského webu z Lifee.cz: