Přejít k hlavnímu obsahu

Poradna: Do všeho mi mluví rodiče, hlavně máma! Prý budu poslouchat. Vzepřít se jí ale nedokážu (Jindřiška 26)

Info ikona
Dcera a matka

Chtěla bych být s přítelem častěji, přespávat u něj, ale bydlím s rodiči a jsem doma jako ve vězení. S přítelem vycházejí dobře, ale odmítají mě pustit k němu na noc a chtějí, abych s nimi trávila čas. Budu prý poslouchat, když s nimi bydlím. Jak situaci řešit radí speciální pedagožka a psychoterapeutka Mgr. Charlotte Benátská.

S přítelem jsme spolu 7 let, oba bydlíme u svých rodičů, pár km od sebe. Můj problém je, že mi do vztahu mluví moji rodiče a proto se s přítelem dost hádáme. Například jsem u svého přítele ještě ani nepřespala a to díky rodičům, když už se toto téma přespání u přítele nadhodilo, tak bylo zle, nechtějí ani, abych měla rodinu zatím, a do všeho mi mluví. Je mi to velmi trapné, jelikož je mi 26 let (přítelovi je 32), ale dokud prý bydlím s nimi tak musím sekat latinu, v tomto ohledu si přijdu jak ve vězení a jak kdyby mi bylo 10 let. Přítel chce vztah posunout dál, chce, abych u něj přespala, rád by se mnou budoval vztah a měl už rodinu, což i já už bych si přála, jenže to vše brzdím kvůli našim. Přítel si myslí, že u něj přespat nechci, že se jen vymlouvám, jenže já se bojím rodičů, proto se vídáme max. 1x za 14 dní, Ráda bych s ním trávila více času, je mi takhle po něm smutno. Když psal přítel vloni mojí mamě na fb ohledně toho, že bychom si udělali výlet a jestli bych mohla u něj přespat, tak samozřejmě mu napsali, že je jim to jedno, ale přitom to není pravda a dostala sem za to vynadáno od mámy, že spolu budeme dělat kdoví co, ať se opovážím, že budu poslouchat, když s nimi bydlím. Já nějak nevím, co mám dělat a jak se jich mám zeptat, jestli bych mohla u přítele nějaký den být. Bojím se zeptat, aby na mě zase neřvali, asi mají strach, že bych se odstěhovala, jelikož jsem bohužel jedináček…

Jenže já takhle nejsem šťastná a dost mě to tíží a nevím si rady. Jsem bud v práci nebo doma s našima, což si raději zalezu do pokoje, protože mám všeho dost, a takový život mě nebaví, a jsem z toho otrávená, jednou za 14 dní přijede přítel, ale je na mě naštvaný, že u něj nepřespím. Kdyby to alespoň bylo na mě a mohla bych si dělat, co chci, hned bych byla víc s ním. Přitom rodiče a přítel spolu vychází dobře, jezdí i k nám na návštěvu a povídají si v pohodě.

Do všeho se angažuje máma

Nevím jak se zeptat, protože bych s ním byla ráda víc i u něj...vadí mi jak mi do všeho doma mluví, když chci něco uvařit nebo upéct tak je taky zle, že se akorát motám v kuchyni a je tam pak z toho bordel, který si samozřejmě uklidím po sobe, jenže do všeho se angažuje máma....

Jsem spíše introvert, ale nebaví mě trávit víkendy samotné v pokoji, přijdu si jak pes, uvázaný u boudy. Být s rodiči dole v obýváku mě nebaví, všeho s mírou. Už mi z toho všeho popravdě hrabe, když jdu alespoň na procházku, abych nebyla jen doma, tak prý nemám chodit moc daleko, už je toho všeho na mě nějak moc…Přijdu si jak v začarovaném kruhu. Předem děkuji za odpověď.

NÁZOR PSYCHOLOGA:

Dobrý den, Jindřiško,

Váš příběh je dost častým tématem mladých lidí, většinou okolo 20. roku. Vnímáte sama velmi dobře, že vztahy ve vaší rodině nejsou úplně zdravé, konkrétně řečeno - chybí tam respekt a svoboda. Není problém bydlet s rodiči ve 26 letech, problém je, když se jim musíte

přizpůsobovat, když Vás omezují a směrují. Jako byste nebyla sama sebou. Matka si Vás z nějakých důvodů „nárokuje“, nikoho jiného, kdo by jí poslouchal jako Vy, nemá…a také se o Vás extrémně bojí. Jakkoli je to z určitého úhlu pochopitelné, nevědomě tím ale vytváří tzv. závislý vztah…Sama si své pečovatelské a mateřské potřeby uspokojuje, Vás ale nenechá žít si po svém.

Odpoutat se od rodičů nejen že můžete, ale i musíte. Podmínkou je samozřejmě, abyste byla svéprávná, zdravá a schopná se o sebe postarat sama. Pokud je to Váš případ, pak bych se určitě vymezila, postavila sama za sebe, Konkrétně to znamená - neptejte se matky, zda můžete přespat u přítele, jen to rodičům oznamte, aby věděli, kde jste a neměli strach. Dobře, že přítele „berou“, často rodiče děti chrání před partnery, kteří jejich děti vedou do záhuby, aniž si to děti uvědomují. Pak je rada a zásah rodičů na místě. Přítel o Vaši přítomnost a o vztah jako takový stojí, Vy chcete být s ním, tady není co řešit.

Jindřiško, nezbývá, než si razantněji prosadit svou cestu. Není Vám 16, ale 26, čili věk na to skutečně máte. Ideální by bylo zvážit všechny možnosti, které vás povedou k plné samostatnosti a tedy nezávislosti. I když to bude mamince vadit a bude možná i citově vydírat, nesmíte se nechat. Časem se hrany obrousí a rodiče se budou rádi, když se budete příležitostně vídat. Když to neuděláte, může se stát, že přijdete o přítele, každá tolerance má své meze. Muž chce mít vedle sebe zdravě sebevědomou ženu, která se nedrží máminy sukně.

Cesta k nezávislosti

Začněte tím, že budete přespávat u přítele a rodičům to slušně oznámíte. Do diskuze se nepouštějte. Opakujte svou tezi, a tou je být častěji s Vám blízkou osobou. Chcete to, přítel také, čili jednoduše to dělejte. Nebudete se omlouvat ani to mamce nijak nahrazovat! Je to Váš život a žijte si ho podle svých představ. Pokud jste na nich finančně závislá, je to samozřejmě náročnější téma, musíte se s nimi nějak vyrovnat, pokud žijete v jedné domácnosti, ale určitě ne přítomností a nadměrnou pozorností.

Pomohlo by Vám projít si tématy - zdravé sebevědomí, sebe-hodnota a sebe-přijetí. Také knihy by Vám mohly hodně pomoci. Terapeuticky je důležité pracovat uvědoměním na mentální rovině a s emocemi v rovině vědomí i podvědomí.

Určitě bych Vám doporučila přečíst si mou publikaci pro ženy, provede Vás cestou ke změně, jednotlivé kroky si budete definovat sama, podle pokynů a tipů, které v ní popisuji. Také bych konkrétně Vám doporučila knihu Budu vůbec někdy dost dobrá? od Karyl McBride.


Mgr. Charlotte Benátská Speciální pedagožka a psychoterapeutka zaměřená na párovou komunikaci a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se specielně ženám v oblasti zdravého ženského sebevědomí a intimity. Je autorkou publikace Ženy, klíč ke spokojenosti je v nás. www.vztahy-komunikace.cz

Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]