Přejít k hlavnímu obsahu

Sedět v lavici a psát na tabuli je out. Školy potřebují moderní výuku!

Škola (skoro) volá. Řada prvňáčků je připravena na velkou změnu. Jsou ale na ni připravené i samotné školy? Nejen o tom jsme si povídali s Lukášem Rejchrtem, kreativním ředitelem a spoluzakladatelem české edukativní platformy zaměřené na modernizaci výuky na základních školách.

1) Dnešní rodiče prvňáčků hodně přemýšlí o alternativních školách. Myslíte, že je to risk, když se ještě pořádně neví, jestli mají žáci těchto systémů lepší uplatnění?

Vzhledem k technologickému vývoji je zřejmé, že trh práce bude poptávat pozice, které dnes ještě neumíme ani pojmenovat. Školy, které mají mladou generaci připravit na budoucí život, by tedy měly nabrat stejné tempo ve změně vzdělávání a zaměřit se na výuku dovedností a znalostí, které mladý člověk skutečně uplatní nejen v konkurenci při získávání pracovního místa, ale hlavně v běžném životě.

Pokud současné školství neprojde systémovou změnou, je jisté, že mladá generace na budoucím trhu práce neuspěje. Jakákoliv "alternativní výuka", která se zaměřuje na rozvoj komunikace, kooperace, kritického myšlení a kreativity má v tuto chvíli lepší predikci k úspěchu než klasická výuka současného školství, která připravuje na svět, který už ale neexistuje.

2) Jaká výuka je vlastně v módě?

Výuka pro rychle měnící se život v 21. století. Výuka, která skutečně připraví mladé lidi na to, že svoji profesi mohou měnit nebo neustále rozvíjet. Výuka, která nekončí maturitním vysvědčením, výučním listem nebo diplomem, ale má celoživotní charakter.

Co se týče výukových metod, tam je důležité přizpůsobit výuku tak, aby šla ruku v ruce s moderními technologiemi, které mladí znají velmi dobře ze svých volnočasových aktivit. Není možné zaujmout studenta, který se denně pohybuje např. v prostředí graficky vyspělých počítačových her, zastaralou učebnicí nebo amatérsky vytvořenou powerpointovou prezentací. Proto naše společnost EDHANCE vytváří pro pedagogy výukové aplikace, využívající potenciálu média interaktivních tabulí, které mladé "náročné publikum" zaujme a zcela přirozeně předá informace, které vedou k prohlubování jejich znalostí.

3) Myslíte si, že mají děti sedět v lavicích?

Pohyb je základním projevem člověka, je tedy jasné, že pro většinu dětí je dlouhodobé posedávání nepřirozené a nekomfortní. Navíc při nezáživné výukové hodině i důvod k hledání způsobu, jak tuto nepohodu změnit. Nicméně není podstatné, jestli student při výuce sedí v lavici, na podlaze nebo jestli se volně pohybuje. Důležité je, získat jeho pozornost a zabezpečit určité pohodlí, aby se mohl soustředit a nové informace přijímat.  Všimněte si, že pokud dítě skutečně něco zaujme, např. film nebo počítačová hra, tak je schopno u toho sedět a ani nedutat.

třída

Sami máme z praxe našich lektorských aktivit ověřené, že výuková hodina, která se doplní např. o pohybovou aktivitu, tak pomůže ještě lépe udržet zájem a pozornost dětí.

4) Je podle vás nepozornost dětí jejich chybou nebo chybou učitele?

Chyba je především v celém systému školského vzdělávání. Pedagogové nejsou dostatečně motivování k profesnímu růstu, často nemají podmínky pro implementaci nových výukových prvků, jsou zahlcení zbytečnou administrativou, pracují ve stresu a chybí jim společenské uznání. To nejsou zrovna ideální podmínky pro přípravu atraktivní výuky, která žáky zaujme a udrží jejich pozornost.

5) Musí škola dítě bavit, proto, aby bylo schopno se učit?

Mladý člověk se učí už od narození. Dítko samotné nezdolně všemi smysly objevuje nové a nepoznané a ve chvíli kdy se naučí mluvit, tak dospělé zahrnuje lavinami otázek. Naprosto přirozená a nenucená výuka, která dítě baví a je pro něj hnací motor k dalšímu objevování. Tuto touhu bychom v dětech neměli zahnat zbytečnými pravidly a restrikcemi. Naopak, dejme jim příležitost ji rozvíjet a soustředit se na znalosti a dovednosti, které potřebují k realizaci svých zájmů, později i k uplatnění na trhu práce a celkové prospěšnosti společnosti.