
Zamysleli jste se někdy nad tím, jaká slova ve svém výrazivu používáte? Asi každému se občas povede pronést větu: „Mám depku“ nebo o někom ve svém okolí pronést, že „je psychopat“, či se nestydíme ani o živějším dítěti s úsměvem pronést, že "má ADHD". Aniž bychom si to však uvědomovali, používáme pro označení běžných stavů pojmy týkající se závažných duševních poruch, které se bez odborné péče neobjedou.
Tyto pojmy navíc nemají s tím, že někomu jen prachobyčejně ujedou nervy nebo zrovna vstane s náladou pod psa naprosto nic společného. Nejde o to, že tyto fráze použijeme, úskalí nastává v tom, že tím bohužel snižujeme závažnost toho, co problémem duševního zdraví skutečně je.
Proč bychom měli přestat používat psychologické pojmy „jen tak“
„Je to psychopat,“ žena „hysterka“ dítko „má a-dé-há-dé,“ jsou pojmy, které značí závažný psychický problém, který se bez odborné pomoci neobejde. Používáním těchto pojmů v běžné komunikaci snižujeme jejich závažnost i skutečný význam, které brání porozumění tomu, jak drtivý dopad tyto a jim podobné psychické stavy na náš život skutečně mohou mít. Z tohoto důvodu bychom měli tyto pojmy přestat používat v běžné komunikaci, abychom neznevažovali jejich závažnost.
Duševní zdraví
Běžná komunikace ráda proplétá různé formy jazyka, stejně jako nemá problém začlenit do svého obsahu vážné pojmy duševního zdraví a učinit z nich něco, co je běžné. Pokud však ráno vstanete se špatnou náladou, kterou vyhodnotíte slovy „Mám depku,“ věřte nebo ne, ale žádnou depresi nemáte. Ta totiž v reálu vypadá naprosto jinak a její dopad na náš život je mnohem závažnější. Tím, že se tyto pojmy bohužel staly běžnou součástí každodenní komunikace, podkopáváme závažnost skutečných poruch duševního zdraví. Terminologie – kdysi vyhrazená pro klinickou diagnostiku – si našla místo v neformálním dialogu, což vede k desenzibilizaci a zkreslování. Laicky řečeno si pak neumíme představit, jak tragický dopad tyto stavy na život postiženého opravdu mohou mít.
Tím, že se tyto pojmy bohužel staly běžnou součástí každodenní komunikace, podkopáváme závažnost skutečných poruch duševního zdraví. Terminologie – kdysi vyhrazená pro klinickou diagnostiku – si našla místo v neformálním dialogu, což vede k desenzibilizaci a zkreslování, uvádí studie. Laicky řečeno si pak neumíme představit, jak tragický dopad tyto stavy na život postiženého opravdu mohou mít.
Oslabení významu
Duševní poruchy postihují každoročně velké množství lidí celého světa, varují odborníci. Trpí jimi muži, ženy a výjimkou nejsou ani dospívající či malé děti. Počet postižených neustále roste. Uprostřed této pandemie psychických poruch však zneužívání odborných termínů definující tyto stavy oslabuje skutečný význam těchto nemocí. I světová zdravotnická organizace (WHO) proto vybízí k tomu, abychom s tím přestali a tím zachovali důstojnost všem, kteří podobným psychickým problémům musí čelit, jak říkají studie.
Odborníci ve výzkumech popisují, že „více než polovina dospělých ve Velké Británii (53 %) se domnívá, že lidé mají větší povědomí o duševních poruchách než před pěti lety, nicméně mnoho z nich (49 %) používá slova jako “schizofrenik„ a “autista„ k popisu sebe sama nesprávně.“ Možná si ani neuvědomujeme, jak moc tím rouháme!
Nepochopení a přehlížení
V dnešním světě není výjimkou, že se pojmy jako „schizo“ nebo „psycho“ a další staly běžnou součástí každodenní komunikace. Ti, co se však s těmito stavy opravdu potýkají, se díky tomu mohou cítit nepochopeni nebo dokonce přehlíženi. „Nesprávné používání těchto pojmů může mezi jednotlivci podnítit pochybnosti o jejich diagnóze a bránit jejich ochotě vyhledat odbornou pomoc. Kromě toho nedostatečné zobrazení duševních chorob na sociálních médiích, které často postrádá autenticitu, dále komplikuje pochopení těchto stavů,“ uvedl Dr. Puneet Dwevedi, vedoucí pro duševní zdraví a behaviorální vědu v Artemis Hospital Gurugram.
Názor odborníka, klinického psychologa Mimansy Singha Tanwara:
„Bagatelizace pojmů duševního zdraví vytváří překážky pro uznání těchto stavů jako skutečných zdravotních problémů vyžadujících léčbu. Stigma, udržované společenskými postoji a jazykem, je významným důvodem, proč mnozí upouštějí od hledání péče, kterou potřebují. Používání termínů duševního zdraví jako příležitostných výrazů nebere v úvahu prožité zkušenosti těch, kteří těmto výzvám skutečně čelí, což brání jejich přijetí a potvrzení. Příležitostné používání termínů duševního zdraví v každodenní konverzaci má dalekosáhlé důsledky. Nejenže snižuje význam skutečných poruch duševního zdraví, ale také udržuje stigma, což ovlivňuje ochotu jednotlivců vyhledat pomoc. Pochopení důležitosti přesného jazyka a vyvarování se nesprávnému používání termínů duševního zdraví je zásadní pro vytváření inkluzivního a podpůrného prostředí pro ty, kdo se s problémy duševního zdraví skutečně potýkají.“
Hýbete se? Pokud ne, pak byste rozhodně měli začít. Pohyb totiž dokáže zlepšit vaše psychické i fyzické zdraví a dokonce vám zajistit úspěch v práci.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Den Země není jen další svátek. Zkuste i vy udělat snadné kroky, které naší planetě pomůžou

Vypněte sítě, zapojte ruce: 9 činností, které prokazatelně pomáhají proti úzkosti a depresím

Konec převalování v posteli. Sofrologie vás naučí potlačit úzkosti a zachrání váš spánek

Vypněte rádio ve své hlavě: Jak zkrotit mentální šum bez léků i terapeuta

Den matek: Jak si nastavit zdravé hranice, přestat dělat rodině služku a naučit partnera i děti samostatnosti

Jak oklamat čas a omládnout o celé roky: Tyto obyčejné zvyky prokazatelně snižují biologický věk

Jak se vyrovnat s pocitem, že stárneme, a proč s věkem skutečně roste pocit štěstí

Proč nás zážitky uspokojí více než majetek a proč už jen samotné plánování cesty zlepší duševní zdraví

Sociální izolace zvyšuje riziko demence. Proč byste se neměli zavírat do ulity a kde najít nové přátele i ve zralém věku








