Šéf je psychopat, dítko má "adéhádé". Ale vůbec to tak není. Jak některé pojmy z psychologie pronikají do běžné mluvy a co to může dle odborníků způsobit?

Tyto pojmy navíc nemají s tím, že někomu jen prachobyčejně ujedou nervy nebo zrovna vstane s náladou pod psa naprosto nic společného. Nejde o to, že tyto fráze použijeme, úskalí nastává v tom, že tím bohužel snižujeme závažnost toho, co problémem duševního zdraví skutečně je.

Proč bychom měli přestat používat psychologické pojmy „jen tak“

„Je to psychopat,“ žena „hysterka“ dítko „má a-dé-há-dé,“ jsou pojmy, které značí závažný psychický problém, který se bez odborné pomoci neobejde. Používáním těchto pojmů v běžné komunikaci snižujeme jejich závažnost i skutečný význam, které brání porozumění tomu, jak drtivý dopad tyto a jim podobné psychické stavy na náš život skutečně mohou mít. Z tohoto důvodu bychom měli tyto pojmy přestat používat v běžné komunikaci, abychom neznevažovali jejich závažnost.

Mohlo by se vám líbit

Nadváha jako obrana duše: Trápí vás, že nemůžete dlouhodobě shodit? Možná za to může špatná psychika

Duševní zdraví

Běžná komunikace ráda proplétá různé formy jazyka, stejně jako nemá problém začlenit do svého obsahu vážné pojmy duševního zdraví a učinit z nich něco, co je běžné. Pokud však ráno vstanete se špatnou náladou, kterou vyhodnotíte slovy „Mám depku,“ věřte nebo ne, ale žádnou depresi nemáte. Ta totiž v reálu vypadá naprosto jinak a její dopad na náš život je mnohem závažnější. Tím, že se tyto pojmy bohužel staly běžnou součástí každodenní komunikace, podkopáváme závažnost skutečných poruch duševního zdraví. Terminologie – kdysi vyhrazená pro klinickou diagnostiku – si našla místo v neformálním dialogu, což vede k desenzibilizaci a zkreslování. Laicky řečeno si pak neumíme představit, jak tragický dopad tyto stavy na život postiženého opravdu mohou mít.

Tím, že se tyto pojmy bohužel staly běžnou součástí každodenní komunikace, podkopáváme závažnost skutečných poruch duševního zdraví. Terminologie – kdysi vyhrazená pro klinickou diagnostiku – si našla místo v neformálním dialogu, což vede k desenzibilizaci a zkreslování, uvádí studie. Laicky řečeno si pak neumíme představit, jak tragický dopad tyto stavy na život postiženého opravdu mohou mít.

Mohlo by se vám líbit

Přejídáte se a přibíráte na váze? Na vině může být psychika. Poznejte rozdíl mezi psychickým a fyzickým hladem

Oslabení významu

Duševní poruchy postihují každoročně velké množství lidí celého světa, varují odborníci. Trpí jimi muži, ženy a výjimkou nejsou ani dospívající či malé děti. Počet postižených neustále roste. Uprostřed této pandemie psychických poruch však zneužívání odborných termínů definující tyto stavy oslabuje skutečný význam těchto nemocí. I světová zdravotnická organizace (WHO) proto vybízí k tomu, abychom s tím přestali a tím zachovali důstojnost všem, kteří podobným psychickým problémům musí čelit, jak říkají studie.

Mohlo by se vám líbit

Každá nemoc nám něco říká: Psychika ovlivňuje vaše tělo více, než si myslíte. Bolesti mají vysvětlení

Odborníci ve výzkumech popisují, že „více než polovina dospělých ve Velké Británii (53 %) se domnívá, že lidé mají větší povědomí o duševních poruchách než před pěti lety, nicméně mnoho z nich (49 %) používá slova jako “schizofrenik„ a “autista„ k popisu sebe sama nesprávně.“ Možná si ani neuvědomujeme, jak moc tím rouháme! 

Nepochopení a přehlížení

V dnešním světě není výjimkou, že se pojmy jako „schizo“ nebo „psycho“ a další staly běžnou součástí každodenní komunikace. Ti, co se však s těmito stavy opravdu potýkají, se díky tomu mohou cítit nepochopeni nebo dokonce přehlíženi. „Nesprávné používání těchto pojmů může mezi jednotlivci podnítit pochybnosti o jejich diagnóze a bránit jejich ochotě vyhledat odbornou pomoc. Kromě toho nedostatečné zobrazení duševních chorob na sociálních médiích, které často postrádá autenticitu, dále komplikuje pochopení těchto stavů,“ uvedl Dr. Puneet Dwevedi, vedoucí pro duševní zdraví a behaviorální vědu v Artemis Hospital Gurugram.

Mohlo by se vám líbit

Příběh gymnastky Simone Bilesové: Jak může psychika narušit náš život

Názor odborníka, klinického psychologa Mimansy Singha Tanwara:

„Bagatelizace pojmů duševního zdraví vytváří překážky pro uznání těchto stavů jako skutečných zdravotních problémů vyžadujících léčbu. Stigma, udržované společenskými postoji a jazykem, je významným důvodem, proč mnozí upouštějí od hledání péče, kterou potřebují. Používání termínů duševního zdraví jako příležitostných výrazů nebere v úvahu prožité zkušenosti těch, kteří těmto výzvám skutečně čelí, což brání jejich přijetí a potvrzení. Příležitostné používání termínů duševního zdraví v každodenní konverzaci má dalekosáhlé důsledky. Nejenže snižuje význam skutečných poruch duševního zdraví, ale také udržuje stigma, což ovlivňuje ochotu jednotlivců vyhledat pomoc. Pochopení důležitosti přesného jazyka a vyvarování se nesprávnému používání termínů duševního zdraví je zásadní pro vytváření inkluzivního a podpůrného prostředí pro ty, kdo se s problémy duševního zdraví skutečně potýkají.“

Hýbete se? Pokud ne, pak byste rozhodně měli začít. Pohyb totiž dokáže zlepšit vaše psychické i fyzické zdraví a dokonce vám zajistit úspěch v práci.