44 Kč
Paní Olga si vzala svého bývalého manžela z povinnosti. Otěhotněla a tehdy se to řešilo manželstvím. A co, že se nemilovali, nebo že byli rozdílní. To se neřešilo, hlavně, že bude vdaná.
Její manžel byl a je násilník. Cítila chlad už od svatby a brzy po ní přišla první facka. A od té doby se to dělo pravidelně. Bití, ponižování, psychické týrání. Trpěla dlouhé roky, prakticky celé manželství.
Chtěla, aby děti měly úplnou rodinu. A co víc. Po čase zjistila, že manželovým řečem věří. Že má opravdu pocit, že je špatná, nic neumí a může být vlastně ráda, že si ji manžel "uvázal na krk".
Vše se stupňovalo a i když si myslela, že děti tím netrpí, trpěly. Vše viděly a vnímaly. Poté, co děti odešly z domu, se rozhodla konečně odejít i ona. Po dlouhých letech. Pocit úlevy? Ten se ale překvapivě jen tak nekonal.
Místo nej přišly výčitky. Často cítila vinu, provinění. Netušila, jak se s tím vším vyrovnat. Roky slyšela, že je něco špatně. Roky trpěla. A uzdravování je pomalé a dost těžké. Nakonec se jí to ale povedlo. ŽIje sama, v malém bytě, je spokojená a svobodná.
