44 Kč
Paní Milada neměla na růžích ustláno. S manželem se do sebe bláznivě zamilovali a jejich láska byla velmi silná. Brzy se vzali, narodily se jim děti. Plánovali společnou budoucnost, chtěli společně zestárnout.
Jenže se život jednoho dne okamžitě změnil. Zemřel jí manžel. Na infarkt. Z minuty na minutu se vše převrátilo a rozbilo. Přišla o lásku svého života, děti o otce. Zůstala ve velkém domě sama s dětmi. Bez peněz a bez prostředků.
Jako blesk z čistého nebe se objevil její švagr. Nic neříkal, ale pomáhal kolem domu, přivezl nákup, posekal trávu, dělal s dětmi úkoly. Vyprávěl jim o jejich tátovi a byl tady pro ně. I pro mně. Pomáhal mi i pracovně.
Paní Milada netuší, kdy se vztah mezi nimi změnil. Jestli to byla nějaká určitá chvíle nebo soubor malých gest. Zamilovali se. Svou lásku chvíli tajili, protože se báli reakce rodiny. A oprávněně.
Rodina to moc dobře nenesla. Tchyně a tchán s ní přestali mluvit, podle nich zradila manžela. Švagrovy děti se s ním nebavili, ani s ní, samozřejmě. Hodně lidí je soudilo, ale stále jsou spolu, šťastní, spokojení. Láska jim vydržela.
