Už od pradávna považují lidé sny za něco tajuplného. Někteří dokonce věří, že sny jsou odrazem jejich duše, brána do jiného světa či projekce budoucnosti. Jak je to ale se sny doopravdy?
Před tisíci lety lidé věřili, že sny jsou vzkazy od bohů. Považovali je za varování, výjevy budoucnosti nebo i instrukce, podle kterých pak například stavěli chrámy. Vznikalo také mnoho manuálů pro jejich výklad, z nichž se některé dochovaly dokonce do dneška.
Těsně předtím, než usnete, komunikuje ve vašem mozku směsice neuronů, kdy tato elektrická aktivita vytváří chaotické elektromagnetické vlny. Vaše mozková aktivita se zřetelně sníží a v této fázi na nic nemyslíte. Ve většině případů se však přibližně o hodinu a půl později váš mozek opět probudí a chová se tak, jako když jste vzhůru! Této fázi spánku se říká REM (z angl. Rapid eye movement). Mozek v tuto chvíli očekává, že se budete normálně hýbat, jako když jste vzhůru, ale drobná oblast mozkového kmene zvaná Varolův most vaše tělo kromě očí dočasně paralyzuje. Vzácně se stane, že Varolův most selže, kdy takoví lidé své sny prožívají i fyzicky. Během spánku tak dochází k nekontrolovatelným pohybům celého těla.
Během spánku váš mozek vypne oblast logického uvažování. Proto je většina snů tak chaotických či nesmyslných. Oproti tomu mozek zapne oblast, která je odpovědná za vaše emoce. Ve spánku je tato oblast dokonce daleko aktivnější, než když jste vzhůru.
Za hluboký prožitek vašeho snu je odpovědná látka serotonin. Jedná se o tzv. neurotransmiter, což je látka přenášející v mozku signál. Pokud je jeho hladina v mozku trvale příliš nízká, dochází často k rozvoji deprese. Během spánku však dochází k jeho poklesu pouze dočasně. To způsobí, že váš mozek během spánku vyhodnotí cokoliv, co zpracuje a vidí ve snu, jako důležité a po probuzení tak máte pocit hlubokého zážitku. I to je důvodem, proč vám připadají vaše vlastní sny tak zajímavé, zatímco většině posluchačů nejspíš o poznání nudnější.
Většina vědců věří, že sny jsou pouze náhodné elektrické impulzy, které tvoří stejně náhodnou projekci různých vzpomínek. Naproti tomu však například Sigmund Freud (1856 – 1939), česko-rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy, byl přesvědčen, že sny jsou odrazem těch nejniternějších lidských tužeb. Rty, meč, klacek, schody, kufr, letadlo nebo třeba číslo tři; to všechno mělo například znázorňovat sexuální tužby.
Pokud si chcete své sny lépe zapamatovat, vypijte před spaním tři sklenice vody. Budete se sice během noci budit s nutkáním na toaletu, ale své sny si tak lépe zapamatujete. Většina lidí však dá přednost nepřerušovanému spánku.
Podle vědecké studie z roku 1966 (The Content Analysis of Dreams) má jeden z pěti lidí sny o vypadávání zubů, muži mají častěji sny o stejném pohlaví, u žen je poměr pohlaví vyrovnaný. Děti pak sní nejčastěji o zvířatech.
Pokud si ve snu uvědomíte, že pouze spíte, a následně jej vědomě začnete ovládat, jedná se o tzv. lucidní snění. Tuto techniku lze údajně i nacvičit, pokud se během dne několikrát zeptáte, zda nejste ve snu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že si stejnou otázku položíte i ve snu a uvědomíte si tak, že spíte a můžete děj okolo sebe ovládat.
Sny stojí za některými literárními díly jako např. Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda od Roberta Louise Stevensona, který pro své dílo čerpal inspiraci právě ze svého vlastního snu. Dokonce se díky snům zrodily i některé vědecké objevy a v neposlední řadě stojí sny i za vznikem některých hudebních hitů, např. Satisfaction od skupiny Rolling Stones.
