44 Kč
Paní Blanka má se svou mámou dobrý vztah. Nikdy nebyla ta máma, která ji něco zakazovala nebo nařizovala. V tom byla fakt skvělá a paní Blanka je jí za to velmi vděčná.
Nechávala paní Blance prostor, který jiné mámy nedávaly. Prostor pro to dělat chyby, kterými se paní Blanka učila a stála díky tomu na vlastních nohou. Máma byla připravená pomoci, ale jen v krajní nouzi.
Když se osamostatnila a založila rodinu, byla nadšená. Věřila, že její máma bude skvělou babičkou. Jenže ta chápavá a spokojená máma, která dávala prostor, se změnila. A to hodně.
Má pocit, že ví vše nejlépe a může tedy všem radit. Hlavně své dceři, jak má vychovávat děti. Přispívá nevyžádanými radami, zpochybňuje ji před dětmi. Často jim říká, aby mámu neposlouchaly, což je paní Blance nepříjemné.
Snažila se jí říct, ať to nedělá, ale jen mávne rukou, že přehání. Jenže paní Blanka si musí s mámou promluvit. Říct jí, že takhle se chovat nemůže, že to prostě nejde. Nesmí zasahovat do její výchovy a už vůbec ne ji zpochybňovat před jejími vlastními dětmi.
