“Děti odešly z domu a já netuším, co teď dál se životem. Přijde mi, že jsem ztratila smysl,” píše Alena. Se samotou se neumí vyrovnat

Paní Alena (54 let) má dvě děti a obě před nějakou dobou odešly z domu. Definitivně se odstěhovaly a vedou vlastní životy. A paní Alena to nenese úplně dobře. Najednou se cítí smutná, opuštěná a zraněná. Má pocit, že její děti jsou pryč a už to nikdy nebude jako dřív. Neví, co teď dál dělat, co se životem.

Děti odešly z domu a já netuším, co teď dál se životem

Moje děti byly vždycky moje všechno. Milovala jsem to být mámou a díky Bohu se mi poštěstilo, že jsem si užila syna i dcery. Samozřejmě, že zejména moje dcera byla se mnou v určitém období kamarádka a měla ke mě blíž než syn. Svěřovala mi tajemství, chodily jsme spolu nakupovat a podobně. Syn zase oceňoval, když jsem mu vyprala a uvařila. Občas jsme si spolu všichni vyrazili do kina nebo na večeři. Syn mi pomáhal s nákupy a vozil mě autem, když jsem potřebovala. Manžel v tomhle ohledu má vlastní svět, má svou dílnu, která ho živí a je to jeho koníček. Takže ten vypadne z domu ráno a vrací se večer. Žije ve vlastním světě.

Mohlo by se vám líbit

“Nechci děti a moje rodina a okolí mi pořád říkají, že jsem hloupá,” píše Magda. Přitom ani ona, ani její partner netouží být rodiči

Děti z domu odešly

Tušila jsem, že to nepotrvá dlouho. Obě děti šly na vysokou, byly přes týden na kolejích a v pátek se vracely domů. Prakticky pravidelně přijížděly, a to jsem úplně ožila. Celý týden jsem přemýšlela nad tím, co podnikneme, co jim uvařím, co zavařím nebo zmrazím, aby si to syn a dcera mohli odvézt do školy a měli jídlo. Vždycky byli oba nadšení a hladově se vrhali na své talíře. Pekli jsme, pomáhali mi na zahradě, povídali jsme si. Dcera se mi svěřovala, kdo ji pozval na rande, syn zase popisoval, co všechno se jako počítačový maniak musí učit. Žila jsem pro ty víkendy.

Po státnicích, na kterých jsem slzela dojetím, se dcera ještě na půl roku domů vrátila. Léčila si zlomené srdce. Syn už zůstal v Brně, uchytil se v práci a našel si přítelkyni. Bylo mi to líto, ale měla jsem doma svou dceru. Ale i ta se po půl roce rozhodla zkusit štěstí v zahraničí. Odjela. Původně na dva měsíce, ale zamilovala se a zůstala. A já jsem zůstala doma sama. Nemám chuť na nic. Nechce se mi vstát, jít do práce, vařit, nakupovat, nic. Jsem unavená, smutná, chodím pravidelně do jejich pokojů a pláču, proč mi tak rychle vyrostli a odešli. Nevím, jak v životě nyní najít nový smysl.

Mohlo by se vám líbit

“Jirko, dostala jsem nabídku, která se neodmítá. Teď se chci realizovat v práci já,” píše dopis paní Karol. Dosud byla doma, teď chce jít za snem

Nejlepší odpověď na situaci paní Aleny má rodinný terapeut Ged Smith

Syndrom prázdného hnízda je název pro zármutek, který mnoho rodičů pociťuje, když se jejich děti odstěhují z domova. Tento stav je obvykle častější u žen, které jsou většinou tím, na kom starost o rodinu leží. Na rozdíl od zármutku, který prožíváme například při úmrtí blízké osoby, zármutek ze syndromu prázdného hnízda je často přehlížený, protože stěhování dospělého dítěte z domova je vnímáno jako normální a zdravá událost. Rozrušení rodiče poté, co děti vylétnou z hnízda, najednou mají jen málo zdrojů podpory nebo soucitu.

Velmi často se syndrom prázdného hnízda ještě zhorší dalšími obtížnými životními událostmi nebo významnými změnami, ke kterým dochází přibližně ve stejnou dobu, jako je odchod do důchodu nebo menopauza. Žena, která byla mámou, se pak v kombinaci všeho může cítit bezcenná, dezorientovaná a nejistá. Pochybuje o tom, jaký smysl může mít její budoucnost. Většina žen se však časem adaptuje. Psychologové naznačují, že úspěšný přechod z role „matky“ na nezávislou ženu může trvat 18 měsíců až dva roky. Co s tím?

Mohlo by se vám líbit

“Evo, vzpamatuj se. Máš manžela, který tě miluje, a podvádíš ho? Je mi za tebe stydno,” píše paní Jarka své dceři. Stojí na zeťově straně

Naštěstí, i když je to obtížné, existují způsoby, jak tuto změnu zvládnout. Začněte tím, že si přiznáte svůj smutek a prožijete ho. Můžete třeba dětské pokoje přeměnit na pokoje pro hosty, hezky je vymalovat, zútulnit, dát jim jiný smysl. Důležitá je také otevřená komunikace s partnerem o svých myšlenkách, emocích a plánech do budoucna. Věnujte se přátelům, svěřte se jim, zejména těm, kteří procházejí něčím podobným. Dejte si čas na přizpůsobení a nekládejte na sebe nereálné očekávání, zejména v prvních týdnech. Objevte znovu své koníčky a zájmy nebo vyzkoušejte nové. Nedělejte žádná důležitá životní rozhodnutí, dokud si na změnu nezvyknete, a udržujte zdravé návyky, které podporují vaše duševní zdraví. Nebojte, to zvládnete!

Jak má paní Alena zvládnout situaci, která pro ni nyní nastala? Truchlí a je smutná, že se její role matky naplnila, ale neví, co si počít se životem. Jak byste situaci řešili vy? Přečtěte si také příběh pana Marka, který nemá dobré vzpomínky na matku alkoholičku.

Galerie: Alena (54 let): Děti odešly z domu a já netuším, co teď dál se životem, přijde mi, že jsem ztratila smysl!

3 fotky 4 fotky