44 Kč
Paní Alena nyní neprožívá dobré období. Má pocit, že její život najednou nemá smysl, nemá se na co těšit, nemá z ničeho radost. A důvod? Děti odešly definitivně z domu.
Trpí syndromem prázdného hnízda a netuší, jak žít svůj život dál. Vždycky byla máma a bavilo jí to. Celé ty roky, kdy měla děti doma, i poté, co syn i dcera žili částečně na koleji. Upínala se obvykle k víkendům, kdy děti jezdily domů.
Pečovala o ně, vařila jim, pekla a podstrojovala. Svou výchovou si zajistila, že s dětmi měla velmi hezké a dobré vztahy, takže jí často pomáhaly nebo se snažily být doma.
Jenže teď se to změnilo. Syn zůstal po škole rovnou v novém městě, nové práci i bytě. Dcera se sice vrátila, ale neměla také dlouhého stání doma. Odjela do zahraničí. Zamilovala se a zůstala.
Paní Alena ví, že děti nemůže držet doma a musí jim dát prostor. Nyní však neví, co dál. Chodí do jejich pokoje, čichá k jejich věcem, pláče a netuší, jak dál se životem naložit.
