Jde o jeden z nejstarších potravinářských vynálezů lidstva. Používali jej již staří Egypťané, Řekové a Římané a v minulosti se věřilo v jeho léčebné účinky. Dodnes je v kuchyni nepostradatelný.
POZDRAV Z ITÁLIE
Jedním z nejlepších a také nejdražších octů je aceto balsamico di modena. Jde sice o vinný ocet, vyrábí se však pouze z vinných odrůd pocházejících z italské oblasti Modena. Z hroznů se dělá mošt, jenž se svařuje na koncentrovanou šťávu, která se nechává kvasit nejprve na alkohol, pak na ocet a nakonec zraje v dřevěných sudech. Čím déle zraje, tím je ocet koncentrovanější, sladší a také dražší. Octy zrající třeba deset let mohou stát i několik tisíc korun.
JABLKA NA HUBNUTÍ
I jablečný ocet pochází z vína, tentokrát však z jablečného, které vzniklo zkvašením jablečného moštu. Stejně jako v jablkách je v něm spousta vitaminů a minerálů. Díky tomu má pozitivní vliv na naše zdraví. Dokáže snižovat hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Navíc podporuje hubnutí, neboť urychluje spalování tuků a zlepšuje trávení. Výborný je hlavně na saláty.
VŮNĚ LESA A LÉTA
Méně často se můžeme setkat se speciálními ovocnými octy, které se vyrábějí z různých ovocných šťáv a mají příjemné ovocné aroma. Nejznámější je malinový ocet, existují však i octy z jahod, ostružin či rybízu. K výrobě octa lze použít také exotické ovoce, například mango nebo fíky. Připravuje se fermentací ovocných šťáv nebo protlaků. Hodí se nejen do salátů, ale i k marinování masa nebo do různých omáček.
ZLATÁ ČESKÁ KLASIKA
Většina z nás zná a používá obyčejný a nejlevnější kvasný lihový ocet. Ten se získává kvašením destilovaného alkoholu, jenž byl získán z obilnin, cukrové řepy nebo brambor. Mívá většinou 8% koncentraci kyseliny octové. Kvalitní je jen ten, který se připravuje přirozeným procesem kvašení. Existují i levnější octy, jež se dělají ze synteticky vyrobené kyseliny octové. Ty však nemají tak dobrou chuť a aroma, a navíc neprospívají našemu zdraví.
KOUSEK EXOTIKY
Asi vás nepřekvapí, že pro asijskou kuchyni je nejtypičtější rýžový ocet. Vyrábí se fermentací rýže či rýžového vína a může být světlý, červený i tmavý. Nejznámější je však světlý japonský, který je nepostradatelnou surovinou při přípravě místní speciality suši, neboť se jím dochucuje suši rýže. Je vhodný i na další asijské speciality. Má jemnější chuť než běžný ocet, obsahuje totiž jen 5 % kyseliny octové.
BYLINKY, NEBO PAPRIČKY?
Vinný ocet se dělá z bílého i červeného vína a jeho kvalita může být různá, stejně jako u vína. Toto ochucovadlo vzniklo omylem, když našim předkům zkvasilo víno v sudech. Brzy se však zjistilo, že vinný ocet lze dále používat třeba ke konzervaci potravin. Jsou to právě vinné octy, které se často různě dochucují. Takový ocet si můžete připravit i doma. Stačí, když v běžném octu necháte louhovat bylinky či koření. Zkuste si připravit i pikantní variantu s chilli papričkami.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
