Mochny malé i velké

Mochna zlatá (Potentilla aurea) a další vytrvalé bylinné mochny jsou vzácnými hosty na slunných trvalkových záhonech nebo na skalkách. Přitom se tyto půvabně kvetoucí byliny u nás dají poměrně snadno pěstovat. Některé druhy mochen pocházejí z horských oblastí, jako mochna zlatá a mochna Crantzova (Potentilla crantzii), jiné z nepříliš úživných luk v teplejších oblastech – například mochna přímá (Potentilla recta).

Do zahrad jsou vhodné dekorativní odrůdy vzešlé z křížení asijských zástupců, například Flamenco nebo Gibson’s Scarlet s jednoduchými červenými květy. Mnohé plnokvěté varianty vytvořil významný francouzský šlechtitel Victor Lemoine z Nancy, který se šlechtěním bylinných mochen zabýval už před více než sto lety. Zářivé miskovité květy mochen jsou co do barvy velmi proměnlivé: mohou být žluté, meruňkové, oranžové, červené i růžové. Odrůdy jako Arc-en-Ciel nebo William Rollisson s oranžovočervenými květy nádherně oživí záhony. Bylinné mochny prospívají v kypré, mírně úživné půdě. Jsou sice dlouhověké, ale zpravidla vyžadují až pět let, aby se mohly rozvinout. Silným zpětným řezem na podzim po odkvětu podpoříte jejich růst.

Bylinným druhům je příbuzná dřevitá mochna křovitá (Potentilla fruticosa), která pochází z Asie, ale je dobře přizpůsobena našemu klimatu. V závislosti na odrůdě roste rozvolněně nebo kompaktně a dosahuje výšky až jeden metr. Její malé barevné květy září od června až do října. Ideální stanoviště pro mochnu křovitou je slunné, ale mírný stín rovněž snese. Tento okrasný keř se dobře hodí do předzahrádek: jako živý plot půvabně rámuje záhony podél cesty. Pokud mochnu křovitou nevysadíte do míst, kde se akumuluje teplo, nebo do příliš suché půdy, je v podstatě nenáročná. Ve vápenité půdě však její listy často žloutnou. Pro zpětný řez mochny je nejvhodnější dobou jaro. Aby keř zůstal ve formě a bohatě kvetl, měli byste jej vždy po pár letech seříznout až na 10 cm nad zemí.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny