Rozdíly napříč sektory: Kde jsou na tom ženy nejhůře?
Největší rozdíly v odměňování jsou patrné v soukromém sektoru na manažerských pozicích a v technických oborech. Odborníci tento trend dlouhodobě pozorují v sektorech, kde tradičně dominují muži, typicky IT a technologie, stavebnictví nebo finanční služby.
Menší rozdíly jsou zjevné ve veřejném sektoru, konkrétně ve školství a zdravotnictví, kde jsou mzdy mezi muži a ženami vyrovnanější. Důvodem je fakt, že mzdy jsou zde často regulovány a vychází z veřejných rozpočtů. To ovšem neznamená, že by se zde ženám nějak zvláštně dařilo. Mnohdy jsou nuceny přijmout práci na méně placených pozicích, aby mohly lépe skloubit práci s rodinným životem.
CHRAŇTE SVÉ BLÍZKÉ: Pokud máte rodinu, neměli byste zapomenout na životní pojištění. Zajistíte je tak finančně v případě dlouhé nemoci, invalidity či dokonce smrti.
Ženy doplácí na péči o děti a tradiční genderové role
Jedním z hlavních důvodů, proč k pay gapu (tzn. nerovnoměrné odměňování žen a mužů) dochází, je přerušení kariéry žen kvůli mateřské a rodičovské dovolené. Ženy si proto často volí pozice s nižší pracovní zátěží a flexibilními pracovními úvazky, aby mohly pečovat o děti.
To si však vybírá daň na jejich kariérním růstu, kvůli čemuž jejich odměny bývají nižší než u mužů, kterým v kariérním postup nic tak zásadního nebrání. V souvislosti s tím se omezuje i přístup žen k profesnímu rozvoji a odměnám, které by navýšily jejich příjem.
Další problém představuje segregace trhu práce. K té dochází kvůli hluboce zakořeněným tradičním genderovým rolím a stereotypům, které ženy nemotivují, aby se vzdělávaly a pracovaly v technických odvětvích.
Ženy častěji pracují v odvětvích s nižší průměrnou mzdou, jako je školství, zdravotnictví, sociální služby nebo administrativa. Muži naopak dominují v oborech s vyššími mzdami (např. technologie, finance nebo stavebnictví).
TIP: Jste na mateřské a nevycházíte s příjmem? Pomoci vám může půjčka na mateřské či na rodičovské. Splatit ji můžete buď jednorázově nebo v několika menších částkách.
Jak se gender pay gap měří?
Gender pay gap (GPG) představuje rozdíl mezi průměrnými mzdami mužů a žen v ekonomice. V České republice ženy vydělávají přibližně 81 % toho, co jejich mužští kolegové na stejné pracovní pozici. Ukazatel měří hrubý rozdíl bez zohlednění dalších faktorů, jako je délka praxe, kvalifikace nebo pracovní pozice.
Existují „očištěné“ verze tohoto ukazatele, které berou v potaz výše zmíněné faktory. Přesto zůstávají rozdíly mezi oběma pohlavími na hodnotách od 8 do 10 %. To bere vítr z plachet kritikům, kteří tvrdí, že za rozdílnými odměnami stojí pouze neschopnost žen vybudovat si úspěšnou kariéru s dostatečnou praxí a odborností.
Dopady na kariérní růst a budoucnost žen
Výrazný gender pay gap má drastické dopady na kariérní vyhlídky žen. Když se rozhodnou pro mateřskou dovolenou nebo si zvolí flexibilní pracovní úvazek, jejich cena na trhu okamžitě rapidně klesne.
Ženy jsou nuceny volit mezi kariérou a rodinou, z čehož plynou problémy ovlivňující celou společnost. Bez dětí nemůže ekonomika růst a to je fakt, jehož důsledky můžeme pocítit již v průběhu několika desítek let. Nelze však ženy nutit, aby ignorovaly své vlastní kariérní sny a “rodily” pro blaho společnosti. Tento fenomén je označován jako „trest za mateřství“.
Nižší platy znamenají i nižší důchody
Rozdíly v odměňování mají přímý vliv také na důchody žen. Kvůli nižším příjmům v průběhu produktivního období života jsou nižší i jejich příjmy v seniorním věku. Z toho opět plyne problém pro stát, jelikož ženy v průměru žijí déle než muži. Nemalá část důchodkyň padá do chudoby, což je nutí sjednávat si půjčky nebo hledat pomoc u neziskových organizací.
Řešení existují, stačí se inspirovat v zemích, kde ženy mohou rodinný život poměrně snadno skloubit s pracovním. Velkou pomoc nabízí dětské skupiny, které matkám hlídají děti během pracovní doby nebo rozsáhlejší implementace home office a další. Klíčová je i osvěta, která veřejnosti představí překážky, s nimiž musí ženy v moderním světě bojovat den co den.
V neposlední řadě je nutná změna na straně zaměstnavatelů, kteří by měli dbát nejen na svůj profit, ale i rozvoj zaměstnanců bez ohledu na to, zda v průběhu pracovního poměru otěhotní či naopak.