Peníze. I ty by měly být ve vztahu velké téma

Moderní dobou hýbe emancipace. Ženy už dávno nechtějí být závislé na mužích a muži už netouží po tom, aby vše „táhli“ sami. Přestože tento model fungoval takřka bezproblémově po celé generace, pro život v 21. století je přinejmenším zastaralý. I když nelze mu upřít jednu výhodu - peníze nebyly důvodem partnerských hádek. Jednoduše, kdo do kasičky přinášel, ten o ní také rozhodoval.  To se o dnešní době říct nedá. Finanční problémy jsou 3. nejčastějčí příčinou rozpadu vztahů a zároveň  jedním z nejvíce tabuizovaných témat.

Peníze až na prvním místě

Finanční nezávislost nám jistě dává svobodu. Určitě se shodneme na tom, že zpovídat se partnerovi, kolik stály vaše nové boty se nikomu nechce. Jenže nemůžeme si jí dovolit navěky. Se vstupem do manželství nebo založením rodiny už se vaše peníze nikdy nebudou týkat jen vás. Mít vzájemný přehled o finanční minulosti i o tom, kdo jak k penězům přistupuje, vás v budoucnu může uchránit celé řady problémů.

Společně – ale i finančně

Začít žít společně ale neznamená sloučit finance tak, aby jeden z páru, který je zrovna šetřivější pozoroval, jak odtékají peníze za aktivity toho druhého. Začněte návrhem kompromisního řešení, které vám umožní společné podílení se na chodu domácnosti a zároveň vám neodepře nezávislost. „V případě rodinného rozpočtu můžete zvolit založení jednoho společného účtu, který bude sloužit pro platby za domácnost, aby oba partneři měli přehled např. o cenách za jídlo, služby aj.  Zároveň je možné, aby měl každý z partnerů i svůj osobní účet, kam mu chodí příjem, který využívá např. na drobné platby a tvorbu rezerv,“říká David Kučera, finanční poradce ze společnosti Partners a dodává: „Pokud se o toto stará pouze jeden z partnerů, pak druhý zpravidla upadá do pasivity a ztrácí přehled. To se nemusí vždy vyplatit, zvlášť když začíná něco ve vztahu drhnout.“

Spravedlivá dělba

Abyste zamezili tomu, že jedna strana investuje do společného rozpočtu polovinu výplaty, zatímco druhá jen jejích 20 %, můžete se domluvit na procentuálním přispívání, které je závislé na výši platu. Jedná se o řešení spravedlivé pro oba partnery. „Když jeden z partnerů disponuje čistým příjmem 30 000 Kč (60 %) a druhý 20 000 Kč (40 %), je vhodné si výdaje rozdělit v poměru 3:2. Tím partneři získají společnou zodpovědnost, ale i tu dílčí, za konkrétní položky domácnosti. Jeden může hradit např. elektřinu, vodu, plyn, pohonné hmoty, druhý pak nakupuje jídlo aj. Každému z partnerů to dává pocit finanční nezbytnosti, ale i možnosti rozhodovat, což může významně přispívat k pohodě ve vztahu,“ radí odborník z Partners.

@svetzeny