KVÍZ: Zvládnete odpovědět na záludné otázky dětí?

Pokud chceme generaci dnešních školáků rozumět, protože jsme tety, babičky, anebo jsme si jednoduše pořídily děti v pozdějším věku, musíme se i my posouvat ve vědění dál. Že nás mohou některé dotazy malých chytrolínů zaskočit, asi nebudeme nijak zapírat. Některé jsou dokonce tak záludné, že si odpověď neumíme ani odvodit. Copak v běžném životě potřebujeme vědět, kam čůrají ryby, kde končí vesmír anebo jak se jmenuje dinosaurus s podivným křídlem na zádech? Navíc je těch otázek za jediný den tolik, že nám z nich jde hlava kolem. Jenomže pro děti je období zvídavosti a kladení, pro nás zcela nepodstatných, dotazů, vývojově velmi důležité. 

Mohlo by se vám líbit

AD

KVÍZ: Vraťte se s námi do dětství a zjistěte, jak dobře znáte slavné hračky

Kdy se děti ptají proč? 

První otázky na téma „proč“ přicházejí po 3. roce života dítěte. Toto období je pro některé rodiče poměrně náročné, ale být mu v tomto období po ruce se svou trpělivostí a vědomostmi, je v rámci jeho vývoje klíčové. A tak zapojení prarodičů či starších sourozenců do těchto komunikací může být prospěšné pro obě strany.

Nejčastější otázky starších dětí

Zatímco dotazy - Proč teče voda? nebo Proč svítí slunce - dokážeme zodpovědět od boku, nastane s přibývajícím věkem u dítěte zlom. Otázky již nezačínají obligátním „proč“, ale přesunou se do sofistikovanějšího - Jak je možné, že... Právě v tento moment se můžeme my dospělí začít dostávat do úzkých. Když si nevíme rady, je dobré dítě neodbýt větou - Nemám čas, nezabývej se blbostmi a udělej si radši úkoly. Klidně přiznejme, že odpověď nevíme, a pak povolejme na pomoc tablet nebo chytrý telefon a společně vylovme z internetu odpověď. Tím si totiž s dítětem posilujeme vzájemnou důvěru a zároveň mu dáváme dobrý dvojnásobný příklad do života. Tedy, že není ponižující přiznat, když něco nevím, a pokud se chci v něčem zlepšit nebo vzdělat, umím si poradit. 

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Otázky z dějepisu pro 6. ročník, které by měl zvládnout každý. Zkuste projít testem bez chyby

Nastavení přijatelných hranic

Je-li někdy otázek od dětí příliš, může to být pro dospělého stresující a nebojme se říct, že i obtěžující. V hlavě máme plno jiných věcí, potřebujeme myslet na práci, co koupíme k večeři nebo co je třeba vzít s sebou na víkend na chatu. A pokud nás dítě dotazy neustále vytrhává ze soustředění, začneme být nervózní, někdy i vzteklí a podráždění. I proto je dobré nastavit si vůči malému zvědavci hranice. Čím dříve, tím lépe. Jak na to? Když máte v hlavě dospělácké myšlenky, v klidu dítěti řekněte, že v tuto chvíli nemůžete odpovídat a že se k jeho otázkám vrátíte, jakmile budete mít vyřešené své věci. A pak to opravdu dodržte. U větších dětí lze nastavit například počet povolených dotazů denně. Ať si je počítá samo a učí se, že nejste google, který zareaguje ihned na vše, co se po něm chce. Anebo si určete pravidelní denní čas, kdy si společně sednete a budete 10 až 15 minut řešit, proč není Země placatá a který dinosaurus měl nejmenší mozek. 

Otestujte znalost odpovědí na dětské otázky