Atentátnice Fanny Kaplanová: Za atentát na Lenina zaplatila utrpením a vlastním životem. Její tělo skončilo v hořícím sudu

Fanny Kaplanová je pro mnohé hrdinkou, která se postavila tyranii, pro jiné nástrojem politické manipulace. Slepota, zrada milovaného muže i roky strávené na Sibiři v těžkých podmínkách z ní udělaly ženu, která se rozhodla vzít spravedlnost do vlastních rukou. V jejích očích Lenin zradil revoluční ideály, a tak sáhla po zbrani. Tři výstřely v srpnu 1918 navždy změnily nejen její život, ale i tvář ruské revoluce.

Nucené práce na Sibiři

Fanny Kaplanová neboli Feiga Jefimovna Kaplanová, vlastním jménem Fajga Rojtblat se narodila 10. února 1890 ve Volyňské gubernii na území dnešní Ukrajiny do židovské rodiny jako jedno z osmi dětí. Otec byl učitel v židovské škole a její sourozenci vesměs dělníci, Fanny však o svém životě měla jinou představu. Zajímala ji politika a veškeré dění a po první velké ruské revoluci v roce 1905 se z ní stala anarchistka. Zároveň si našla stejně smýšlejícího partnera Viktora Garského.

Již v mládí se zapojila do revolučního hnutí a stala se členkou Strany socialistů-revolucionářů, známých jako eseři. V roce 1906, ve svých šestnácti letech, se podílela na bombovém útoku na kyjevského guvernéra. Při výbuchu utrpěla vážné zranění očí, což vedlo k částečné slepotě. Za svůj čin byla odsouzena k nuceným pracím na Sibiři, kde strávila jedenáct let. Podmínky v pracovním táboře její zdravotní stav dále zhoršily, trpěla bolestmi hlavy a poruchami zraku. Garský ji navíc zradil a nechal ji napospas policii. Fanny byla nejdříve odsouzena k trestu smrti, vzhledem k tomu, že byla nezletilá, jí ale soud nakonec trest změnil na doživotní, z čehož ale bylo pouhých jedenáct let.

Lenin v hledáčku

Po únorové revoluci v roce 1917 byla Kaplanová propuštěna. Věřila, že bolševici budou spolupracovat s esery na budování nové společnosti. Když však bolševici zakázali ostatní politické strany, včetně eserů, cítila se zrazena. Rozhodla se, že Lenin, kterého považovala za zrádce revoluce, musí být odstraněn. O svůj život a osud se příliš nestrachovala, sama neměla co ztratit. Partner ji zradil, děti neměla a s rodinou nebyla ve styku, jelikož všichni její příbuzní už dávno odešli do Ameriky.

Vladimir Iljič Lenin, vlastním jménem Vladimir Iljič Uljanov, byl ruský revolucionář, politik, marxistický teoretik a zakladatel sovětského státu. Narodil se 22. dubna 1870 ve městě Simbirsk (dnes Uljanovsk) v carském Rusku do vzdělané a liberálně smýšlející rodiny. Po popravě svého bratra Alexandra za účast na spiknutí proti carovi se radikalizoval a zapojil se do revolučního hnutí. Stal se vůdcem bolševické frakce ruské sociálně demokratické dělnické strany, která v roce 1917 vedla Velkou říjnovou socialistickou revoluci a svrhla prozatímní vládu. Lenin se poté stal hlavou nově vzniklé Ruské sovětské federativní socialistické republiky a později Sovětského svazu. Přestože byl Lenin oslavován jako osvoboditel a vůdce proletariátu, za jeho vlády byla násilně nastolena diktatura, jejímž základem byla totalitní kontrola, umlčení nesouhlasu a likvidace lidských práv.

Ortel smrti

30. srpna 1918 Lenin navštívil moskevskou továrnu, kde se setkal s dělníky. Když vycházel ven, Kaplanová ho oslovila jménem, poté vytáhla revolver a třikrát vystřelila. Jedna kulka zasáhla rameno, druhá plíci, třetí minula. Lenin byl vážně zraněn a ihned hospitalizován. I když mu lékaři nedávali příliš šancí, nakonec útok přežil, nikdy se však po pokusu o atentát už zcela nezotavil. Kaplanová byla na místě zadržena a při výslechu uvedla, že jednala sama, protože Lenin zradil revoluci. „Lenina považuji za zrádce revoluce. Zůstávám věrná Ústavodárnému shromáždění,“ prohlásila Fanny.

Zpočátku nebylo jasné, jak vlastně s osudem Fanny naložit. Spekulovalo se o jejím duševním zdraví, takže poprava nebyla zpočátku možná. Nakonec se ale smrti nevyhnula a to jen o tři dny později, v areálu Kremlu. Fanny byla popravena, dostala kulku do zátylku a poté bylo její tělo nacpáno do sudu a zapáleno. Bolševici nechtěli, aby po ní zůstala sebemenší památka, kterou by snad budoucí generace mohli uctívat. Stejně tak netoužili po to, aby někdo v budoucnu zkoumal vinu či nevinu osmadvacetileté Fanny Kaplanové.

Atentát na Lenina měl dalekosáhlé důsledky. Bolševici zahájili tzv. rudý teror, během něhož byly tisíce lidí zatčeny, mučeny a popravovány bez řádného soudního řízení. Počet obětí se odhaduje na 50 000 až 140 000.

Zajímají vás osudy atentátníků? Přečtěte si, jak dopadl vrah císařovny Sissi Luigi Lucheni.