Přejít k hlavnímu obsahu

Skutečný příběh luxusní společnice (2.díl): Jaké typy mužů si objednávají společnice - Požitkář

Info ikona
Luxusní společníce

Až potom, co jsem začala psát blog a s tím začaly přicházet nejrůznější dotazy čtenářů, jsem zjistila, že většinu lidí nejvíc zajímá, proč si muži společnice objednávají. Na tenhle dotaz se nedá odpovědět v krátkosti, mohlo by to být klidně téma na nějakou zajímavou sociologickou studii. Nemusíte se bát, rozhodně nemám v plánu místo dnešního článku provádět výzkum.

Ale pokud vezmeme délku mého vysokoškolského studia jako jednu proměnnou a počet mužů, které jsem potkala (přesné číslo vím, ale rozhodně ho nikomu neprozradím ), jako druhou proměnnou pro analýzu vzorku, tak získáme čtyři skupiny mužů. Je mi jasné, že ego většiny mých bývalých klientů by lehce utrpělo, kdyby zjistili, že nejsou až tak výjimeční a já jsem je drze zařadila do skupiny spolu s ostatními. Naštěstí jsem se setkávala výhradně s cizinci, takže nehrozí, že by někdo z nich četl tyto řádky. Nejraději jsem se setkávala s muži z kategorie, kterou by bylo nejvýstižnější nazvat „mám hotovo a teď už si chci užívat“.


Předchozí díly:

  1. Proč je lepší využít služeb společnice, než věnovat čas milence?

Povětšinou šlo o muže okolo padesátky, kteří vybudovali úspěšný byznys či dosáhli významné kariérní pozice, neměli už urputnou potřebu hnát se za něčím dalším a chtěli si, jak se říká, užívat plodů své práce. Většina z nich byla v kolonce single, ať už proto, že předčasně ovdověli, či jejich vztahy nevydržely hektické pracovní tempo předchozích let. Milovala jsem, když jsem byla v jejich společnosti, trávila s nimi čas, klidně i delší dovolené. Obdivovala jsem jejich životní nadhled i pohodu, kterou okolo sebe šířili, užívat si s nimi pro mne bylo mnohem příjemnější než mít schůzku s mnohem mladším ambiciózním mužem, který se teprve zběsile škrábal k vrcholu své kariéry, takže byl pomalu schopný vyřizovat pracovní telefonát či e-mail při předehře, zatímco jsem ho orálně uspokojovala, a to myslím vážně.

Jedním z klientů, na které nejraději vzpomínám, byl George. Mezi jeho zájmy po prodeji firmy patřil kromě golfu, lyžování a pravidelného navštěvování vinic i lov holek, respektive společnic. Za ty roky měl neuvěřitelně propracovaný systém. Jeho žena zemřela kdysi dávno a on se rozhodl, že místo manželky číslo dvě své peníze investuje raději do krátkodobých nezávazných známostí, a užije si tak víc bez každodenních problémů, které s sebou partnerský život přináší. Říkal mi: „Lucy, ve výsledku mě to stojí stejně, ale užiju si mnohem víc zábavy.“ Jeho pragmatismus i smysl pro humor jsem zbožňovala. Bylo příjemné být ve společnosti někoho, kdo byl v životě spokojený, otevřený všemu novému a zároveň se nebál nazývat věci pravými, leckdy velmi jadrnými, ale o to výstižnějšími pojmenováními.

Muži z téhle kategorie se netouží bezhlavě zamilovat. Jsou natolik soudní, že neočekávají, že před nimi budete předstírat, jak se vám z nich podlamují kolena. Chtějí si užít nejenom milostných hrátek, ale i všeho ostatního, co život nabízí. Mají čas na cestování, příjemné degustační večeře, netouží po předstíraném orgasmu jak z béčkového porna, ale rádi dopřejí stejný orgasmický prožitek i vám. Většinou mají z nezávaznými vztahy četné zkušenosti, takže nedělají školácké chyby typu, že vás pozvou při prvním setkání rovnou na týdenní plavbu po Karibiku. Vědí moc dobře, že pokud by to nesedlo, tak vám bude těsno nejenom v kajutě, ale i na celé lodi, ze které nemáte kam utéct. Proč si kazit a zbytečně komplikovat život? Nejprve si domluví krátké setkání, a když zjistí, že je tam potenciál pro další schůzky, rádi se vám ozvou znovu.

Ne všichni muži ve zralém věku si touží pořídit novou rodinu s výrazně mladší partnerkou a zažívat rodinný kolotoč znovu. Byla jsem překvapená, kolik až surově racionálních argumentů jsem od těchto mužů slyšela. V jednom měli pravdu – prodloužený víkend, týden či čtrnáctidenní dovolenou si maximálně užíváte, pokud zvolíte správnou společnost. Ale každodenní život už tak bezstarostně vzrušující není…


KDO JE LUCIE HŘÍŠNÁ?

Během vysokoškolského studia se setkávala s gentlemany z nejrůznějších koutů světa, dělala jim nejenom společnost, ale plnila i jejich nejrůznější sexuální přání. Její rodina a přátelé o jejím životním stylu netušili. „Nikdo se mě nikdy do očí nezeptal. A já nemám potřebu zacházet do přílišných detailů. Moje oblíbené rčení je, že pravda je pružná,“ říká. Svou kariéru v této branži před rokem uzavřela, má „normální práci“ a partnerský vztah. Od roku 2018 Lucie píše blog www.mysecretpassionlife.com, kde se čtenáři sdílí tipy na svůdné krajkové prádlo či erotické pomůcky. Má pocit, že v rámci každodenních povinností někdy zapomínáme na všechny slasti života, což je velká škoda. „Čas na krásný, naplněný,vzrušující sexy život je tady a teď,“ říká. Přes blog ji oslovilo nakladatelství Fortuna Libri s nabídkou napsat knížku, která vyšla pod názvem Můj tajný život.