Přejít k hlavnímu obsahu

Partner je pouhým zrcadlem nás samotných. Co o nás může vypovědět?

Info ikona
Partner je naše zrcadlo

Chyby lidí v našem okolí nás vytáčejí ze všeho nejvíc. Zpravidla se jedná o ty, kteří jsou nám nejbližší. Třeba váš partner. I když byste ho někdy možná nejradši vystřelila na Měsíc, měla byste mu spíše poděkovat. Ukazuje vám totiž to, co vám ve skutečnosti vadí na vás samotné.

Chlapi přijdou na přetřes snad na každém normálním babinci. Většinou si tak vzájemně s kamarádkami postěžujeme na to, čím nás zase vytočili, co řekli, vůbec neudělali nebo naopak udělali, ale špatně. Je zajímavé, že každé z nás vadí něco jiného a každá máme k chybám svých poloviček jiný přístup. Samozřejmě, každý jsme přece jiný. Obecně ale stejně většinou toužíme, aby se partner změnil. Aby se začal chovat jinak. Tak, jak chceme my. A mohly jsme tak být konečně šťastné a spokojené. Jenže čím víc se o to pokoušíme a tlačíme na pilu, tím víc narážíme na to, že to nejde. A nefungují ani zaručené rady typu „chlapa si musíš umět vychovat“. Mnohé z nás pak léta žijí s pocitem křivdy a čekají na zázrak, který ale jen tak sám od sebe nepřijde.

Proč zrovna já

Mnoho vztahů ztroskotá právě na tom, že si neumíme nebo nechceme připustit, že klíč ke svému štěstí máme v rukou pouze my a nikdo jiný. Pro začátek stačí se zamyslet nad tím, proč nám na partnerovi vadí zrovna ta jedna konkrétní věc. Proč nás jeho chování rozčiluje, zraňuje, proč nás to dokonce bolí a děje se to stále dokola? Odpovědí není, že za to může osud nebo smůla. To se nám jenom zobrazuje pravda zapsaná v naší hlavě. A právě partner jako jeden z nejbližších lidí nám zrcadlí něco, co si neseme ve svém emočním nastavení.

Něco, co má kořeny v našem dětství, aniž si to uvědomujeme a pamatujeme. A my podle toho pak reagujeme. Štve a zraňuje nás vlastně něco na nás samotných a partner nám pouze nastavuje pomyslné zrcadlo. Často tyto situace vnímáme jako něco negativního, ale přitom to jsou skvělé příležitosti k tomu začít na sobě pracovat. Psycholog Pavel Veselý říká: „Roky mi trvalo, než jsem pochopil, že to takhle funguje. Než jsem se naučil, že když se zlobím na partnerku, protože se mě nějak dotkla, může to být hodně podobné emocím, které jsem prožíval v dětství, když jsem se zlobil třeba na svou mámu. Po letech zkoumání a hledání jsem si v konfliktních situacích začal klást otázku, jestli pocit, který zrovna zažívám, znám ze své minulosti. A pokud si mohu odpovědět kladně, znamená to, že mi partnerka zrcadlí něco, co si v sobě nesu a nemám vyřešené, a proto je to bolavé a přitahuju si to do života.“

Jak se do lesa volá…

Svého partnera jsme si nevybraly náhodou. Přitáhly jsme si ho do života právě na základě svého emočního nastavení. Tedy toho, co jsme si během života v různých situacích prožily a zapůsobilo to na naše emoce. A bývá to dětství, kdy vzorce našeho chování vznikly. Máte například pocit, že jste byla jako malá milována rodiči bez podmínek? I bez uklizeného pokoje a hezkých známek? Chválili vás dost, nebo uměli spíš kritizovat? Necítila jste, že vám křivdí? Budovali ve vás zdravé sebevědomí a sebelásku? Právě tady je třeba hledat odpovědi ve chvíli, kdy máme například pocit, že si nás partner dost neváží. Zkuste se tedy zamyslet nad tím, jestli si vlastně vážíte dost sama sebe. Jestli se máte ráda taková, jaká jste. Nebo jestli se nechcete všem zavděčit, protože se bojíte kritiky. Chová se k vám váš muž povýšeně a musí být vždycky po jeho? Ruku na srdce, nechováte se někdy k lidem ve svém okolí také tak? Možná dokážete být také tvrdohlavá egoistka. Dalším příkladem jsou ženy, které si dokola hledají dominantní despoty a hrubiány, již jim ubližují. Podvědomě totiž do světa vysílají informaci, že si vlastně nezaslouží lásku. Zrcadlení ve vztazích je těžké zobecňovat, slovníček problémů a jejich řešení neexistují. Vždy záleží na konkrétním člověku, jeho problému a nastavení.

Cesta k nápravě

Obecně platí, že tento princip lze používat v jakýchkoli vztazích včetně vztahů s dětmi, rodiči, kolegy či nadřízenými. Zkrátka s lidmi, kteří jsou vám v životě blízcí. Rozhodnete-li se v životě posunout a přestat si ukřivděně stěžovat na to, co váš partner dělá špatně, uvědomte a přiznejte si, co vám vadí, a přijměte to. Často právě pojmenování problému nastartuje změnu. Zkuste se zeptat sama sebe, proč vám vadí na vašem protějšku zrovna tohle. Co vám to má ukázat? Odkud problém může pramenit, kde je zdroj napětí či strachu? Odpovědi na otázky nejsou jednoduché a najít je může znamenat vydat se sama na dlouhou cestu za vlastní změnou.

Pomoc nabízejí nejen knihy na téma osobního růstu, ale obrátit se můžete i na psychoterapeuty nebo kouče, kteří vám jádro problému pomohou odhalit a poradí s jeho řešením. Metod a technik existuje moc – od klasické psychoanalýzy přes rodinné konstelace, metodu RUŠ, kineziologii až například po regresní terapii. Uvidíte, co bude vyhovovat právě vám. Leccos si můžete uvědomit také díky meditacím. Pamatujte, že dokud nezměníte svoje nastavení, změny nepřijdou. Samo od sebe se nezmění nic. Naopak. Pořád se vám budou opakovat stejné situace a do života si budete stále přitahovat stejné typy partnerů. Teprve až uzdravíte svůj postoj sama k sobě a vnitřně budete vyrovnaná, nebudete potřebovat ve vztahu žádné nepříjemné prožitky a život si budete užívat s tím správným partnerem.

Newsletter

Svet Zeny logo

Odebírejte náš NEWSLETTER

Váš e-mail

Na váš e-mail jsme odeslali odkaz pro potvrzení odběru novinek.