Přejít k hlavnímu obsahu

Vězni ve svých snech: Slyšely jste o spánkové paralýze?

Info ikona

Spánková paralýza je jednou z nejnepříjemnějších poruch spánku. Dotyční vypadají, že spí klidně a pokojně. Jenže vevnitř křičí a snaží se utéct ze stavu mezi bděním a spánkem, z meziprostoru, kde se nachází jejich mysl. Čekají jen na to, až je něco nebo někdo vysvobodí z vlastního vězení. A každá sekunda je navíc několikanásobně delší než ta opravdová.

Noční můry mohou být opravdu děsivé. Jenže dokážete se z nich probudit, velmi rychle oddělit realitu od nereálných obrazů a znova spát. Při spánkové paralýze kolikrát nevíte, co je skutečné. Jste totiž částečně při vědomí. Jediné, co dokážete ovládat, je pohyb očí a dýchání. Zbytek těla jakoby vám ochrnul. V mozku se děje přitom stejná chemická reakce jako při obyčejném klidném spánku. Začne se vylučovat glycin a a kyselina gama-aminomáslová, které se normálně starají o to, abychom ve snu nepobíhaly po místnosti, ale zůstaly v posteli. Velmi častým doprovodným jevem paralýzy jsou silné pocity strachu a bezmoci, můžete také vidět a slyšet halucinogenní vjemy. Tyto úzkosti se pak projevují i fyzicky. Už opakovaně byl při několika výzkumech spánkové paralýzy osobám v daném momentu naměřen vysoký tlak, který doprovázelo silné bušení srdce a pocení.

Pamatuji si, jak jsem rychle usnula, jakobych se rychle někam propadla, poté jsem nabyla dojmu, že ale teprve ležím v posteli a usínám, bylo mi ale nepříjemně, dusila jsem se, měla jsem strach. Viděla jsem přítele, jak ještě sedí vedle mne a jde vypnout televizi. Chtěla jsem na něj zavolat, ať mně probudí, ale nešlo to. Pak jsem začala mít pocit, že se nemůžu nadechnout. Naštěstí poté zaplakalo moje dítě a to mne úplně probralo,“ popisuje svůj první zážitek s paralýzou Katka. Podobné pocity zažíval i Filip: „Usínal jsem otočený ke zdi, najednou jsem na zdi viděl siluety dvou postav. Chtěl jsem se otočit, ale nešlo to. Opakovalo se to ještě několikrát. Máte strach, dusíte se, nevíte, jestli se dřív nezblázníte, než se probudíte.“

Proč se to děje?

Dříve se říkalo, že lidé, kteří paralýzu prožili, jsou posedlí ďáblem nebo čarodějnicí. Dnes po letech výzkumů v oblasti spánkové hygieny už víme, že paralýza nastupuje většinou do hodiny a půl při usínání nebo při ve stejném časovém horizontu před probuzením, tedy ve chvílích, kdy se střídají fáze REM a NREM. V NREM fázi naše tělo regeneruje, REM fáze už představuje jemnější spánek – oči se hýbou a často se nám v této fázi zdají i sny. Pokud ale REM fázi nenecháte buď nastoupit nebo dojet, probudíte se do bdělého stavu vědomí ještě v NREM, kdy na váš mozek stále ještě ale působí paralyzující kyseliny.

Pryč z vězení

Podle výzkumů zasáhla spánková paralýza čtyři osoby z deseti alespoň jednou za život. Může být způsobena užíváním léků či návykových látek, často se ale jedná jen o špatný spánkový režim, nedostatek spánku a stres. Přestože existují pilulky a doplňky stravy, které zvyšují kvalitu spánku a zlepšují jeho průběh, nejlepším lékem je dbát na to, abyste chodily přibližně ve stejnou dobu spát a ve stejnou dobu vstávaly, spaly 6 až 8 hodin, před spaním nepily a nekouřily, zato si dopřály například relaxační koupel. Pomáhá také nepracovat večer na počítači a nesurfovat na internetu v telefonu. Ideálně si vezměte knížku.