44 Kč
Paní Vendula se vždy smála vtipům o tchyních. Ona sama měla velké štěstí, protože s tou svou si velmi dobře rozuměla. Byla hodná, vtipná, a navíc si velmi dlouho a rády povídaly o všem možném.
Neměla nejmenší problém, když se chodilo za tchyní i o víkendu nebo ji tchyně občas požádala o nějakou tu pomoc. Přišlo jí to přirozené se o ní starat. Když se jí pak ale zhoršilo zdraví, potřebovala pravidelnou pomoc.
Paní Vendula se přirozeně začala o svou tchyni starat. Nosila jí nákupy, zajistila, aby jí vozila obědy služba, takže měla denně čerstvé a teplé jídlo. Víkendy vařila ona a tchyni vždy něco přinesla.
Pravidelně jí také uklízela a snažila se o ni pečovat. Když se proto objevilo podezření, že je jí její manžel nevěrný, tak se s tím své tchyni svěřila. A pak i s tím, že našla v jeho mobilu zprávy od cizí ženy.
Jaký byl její šok, když jí tchyně řekla, že o tom věděla. Jenže ona se do toho nechtěla plést. Žena, kterou považovala za blízkou a o kterou se několik let denně starala, jí bodla nůž do zad. Stejně jako její syn, Vendulin manžel.
