Přejít k hlavnímu obsahu

Dopis mému minulému já: "Neboj se, všechno dobře dopadne,” poodhalila Agáta kousek ze svého deníku

Každý člověk prožívá čas od času těžké i velmi těžké chvíle. Momenty, které se ho dotýkají, zraňují ho a oslabují. V takovou chvíli nevidíte světlo na konci tunelu a říkáte si, že to už nikdy dobré nebude a vy štěstí už nikdy nezažijete. Ovšem čas je lék. ANo, je to velké klišé, ale zároveň je to i pravda. Bolest se časem zmírní. a otupí, uvědomíte si mnoho věcí a začnete na sobě pracovat. Zpětně vidíte, co bylo špatně a pracujete na změně. A jednoho dne je zase dobře. Přečtěte si úryvek z deníku paní Agáty (46).

Agáta nechala Svět ženy nahlédnout do svého deníku, který si vede ještě z dob, kdy byla malá holčička. Tehdy se svěřovala deníku se svými pocity, úspěchy, nezdary a časem i prvními láskami. Nejvíce nás ale zaujal vzkaz jejímu "minulému Já" a především rekapitulace etapy života, kdy se s Agátou rozešel její nevěrný partner. Myslela si, že už nikdy nebude šťastná a nezažije hezké chvíle. Jak to nakonec dopadlo?

O tom si přečtěte přímo z pera paní Agáty, která je dnes již zcela jinde.

Milé minulé já,

stála jsem na pomyslném začátku cesty. Bolestivé cesty, která mě stála veškerou energii, důvěru a úsilí. Do vztahu jsem dávala maximum, věděla jsem to. Snažila jsem se být dobrou partnerkou, dávat příteli prostor, neřešit každou pohozenou ponožku na zemi. Vařila jsem, prala, o partnera pečovala. Nebyla jsem služkou, ale taky, a já doufám, že hlavně, kamarádkou a milenkou. Nestačilo to. Hledal štěstí jinde a našel. Paralelně s naším vztahem udržoval i vztah s někým jiným. A to docela dlouhou dobu. A postupně se všechno stupňovalo. Ponižoval mě. A já jsem pak zjistila, co je příčinou. Nedokázala jsem pochopit, proč mi tohle udělal. Proč?

Mohlo by se vám líbit

“Manželka mi odpustila nevěru, já to ale neumím”, svěřuje se Ivan. Psycholog radí

Manželství není jednoduchou záležitostí, přichází dobré, ale i ty špatné chvíle, které umí prověřit, jak je manželství pevné a co všechno umí druhý partner zvládnout. Záchrana vztahu je vždycky velký úspěch, ale ne vždycky se to povede. Ivan je nyní v nepříjemné situaci. Kdysi byl manželce nevěrný, ta mu to odpustila a žili spokojeně dál. Nyní se situace obrátila a Ivan neumí manželce odpustit.
svetzeny.cz

Vlastní štěstí

Neohlížel se na nikoho, ani na mě. Své štěstí si našel a šel za ním i přes mrtvoly. Obětoval náš vztah, zraňoval mě a ubližoval. V té době mě to nejhorší teprve čekalo. Nedokázala jsem pochopit, že mé štěstí není závislé na něm, ale jen a pouze na mě samotné. Nikdo jiný, jen a pouze já. Když přišel, sbalil si věci a suše mi oznámil, že už půl roku má přítelkyni jinde a já jsem ta, kterou opouští, bylo mi hrozně. Sesypal se mi můj vysněný domeček z karet. Bylo to příšerné období, kdy tělo vypoví službu a mysl je zastřená mlhou, kde pomyslně nejde vidět ani na metr. Nevím, jak jsem v té době fungovala. Nevěděla jsem, jestli je den nebo noc, jaký je den v týdnu. Všechno mi splývalo jen ve všudypřítomný smutek. Chodila jsem jako tělo bez duše. Bez radosti, bez štěstí. To vše předtím záviselo od něj. On byl mé štěstí, má radost. Tedy alespoň tak jsem si to myslela.

Nic mě nebavilo

Neměla jsem z ničeho radost. Dělala jsem věci, které jsem dělat musela. Chodila do práce, na nákup, občas něco snědla. Takový kolotoč, takový autopilot. Nemohla jsem číst, protože mi písmenka nedávala smysl, filmy v televizi mi přišly bezduché. Když jsem venku potkávala zamilované páry, pohled na ně mi vrtal jako nůž v čerstvé ráně. Měla jsem pocit, že dobře už bylo. A už nikdy nebude. A nečeká mě už nikdy nic hezkého. Nic, co by mě mohlo bavit, z čeho bych se mohla radovat a užívat si to.

Mohlo by se vám líbit

Příběhy ze života: Reakce mužů, kteří přišli svým partnerkám na nevěru: "Měl jsem radost," říká Roman

Jak to tak bývá, nevěra často znamená konec vztahu. Je ale pravda, že každý se s ní vyrovnává jinak. Rozdíly jsou mezi tím, jak ji nesou muži a jak zase ženy. Udělali jsme v redakci malý průzkum, abychom zjistili, jak reagovali na nevěru partnerky právě muži. Některé reakce jsme očekávali, jiné nás spíše překvapily. Jaké jsou příběhy podvedených mužů? A jak byste reagovali v takové situaci vy?
svetzeny.cz

Maličké krůčky ke zlepšení

Čas je ten nejlepší lék, je to klišé, ale taky pravda. Lépe jsem se začala cítit až po několika měsících. První den, kdy jsem se usmála a taky zasmála, přišel sice po delší době, ale asi to tak mělo být. Prostě jednou přišel. Nebylo to úplně pryč, ale zdálo se to daleko. Měla jsem si dopřát čas na uzdravení, na návrat k sobě samé. Nevědomky jsem se zaměřila na sebe. Snaha zaplnit svůj volný čas znamenala čas na vlastní seberozvoj, ujasnění si priorit a toho, co vlastně chci.

Vztah, který má smysl

Tohle všechno bylo nezbytné pro to, abych si k sobě přitáhla a našla muže, který viděl a uznal mou hodnotu. Takový, který stavěl vztah na stejných základech, který viděl život stejně jako já. Respektuje mě, nevidí ve mě jen nějakou náhražku. Máme společnou budoucnost, stavíme na pevných bodech a dopřáváme si čas spolu i sami. Našla jsem svou vlastní hodnotu, své vlastní místo v životě. Uzdravila jsem sebe, a tím i změnila vztah k mužům. Už znám svou cenu a vím, že opravdová láska je o něčem zcela jiném než o obětování.

Jsem šťastná. A mému vlastnímu minulému Já bych chtěla vzkázat, že mu děkuju. Za to, že mi ukázalo, co už nikdy nechci. A za to, že mi dovolilo vypěstovat si postupně mé nové, silnější, spokojenější a sebevědomé Já. 

Paní Agátě se povedlo najít ztracenou důvěru v muže, a tím i poznat svou vlastní hodnotu. Máte ve svém okolí stejný nebo podobný příběh? Podělte se s námi o něj! Zároveň si můžete přečíst příběh paní Daniely, která se snaží vštípit synovi základní hodnoty a také to, jak se ve skutečnosti chovat k ženám.

Zdroj článku