
Není žádným tajemstvím , že ty nejmoudřejší rady píše sám život a léta zkušeností. Zeptali jsme se proto pěti žen ve věku 70 až 75 let, co by dnes udělaly jinak, než když jim bylo 30 a také, jaký je jejich recept na životní štěstí. Jejich výpovědi jsme pak porovnaly s rozsáhlým výzkumem amerického psychologa na stejné téma.
Americký psycholog Karl Pillemer z Cornellovy univerzity a autor knihy 30 lekcí pro život realizoval rozsáhlý průzkum. Po dobu několika let shromažďoval životní moudrost více než tisíce Američanů v důchodovém věku, která je dovedla ke štěstí, lásce i prožití naplněného života. Výpovědi a rady se sice v některých případech různily, přesto však měly průsečík v několika zásadních věcech.
Až po letech...
Všichni respondenti se shodli na podobných atributech štěstí, potvrdili také, že je vidí až s odstupem času. Nejvíce skloňovaným tématem bylo věnování zbytečné energie a času věcem, které nejdou ovlivnit ani změnit a s tím související trápení a strach, namísto přijetí jejich surové podstaty a smíření. Většina lidí se pak vyjádřila, že právě pocit, že musí mít všechno pod kontrolou je paradoxně svazoval a celkově do jejich životů přinesl jen disharmonii.
Dalším významným milníkem, který pochopili až v pozdějším věku, bylo objevení síly maličkostí - byť jen z toho, že je venku hezky, právě rozkvetly kytky anebo že se vzduch krásně vyčistil po dešti. Vnímání maličkostí je navíc podstatnou složkou pozitivního myšlení, které prokazatelně zvyšuje kvalitu života.
Společným bodem bylo také umění dělat kompromisy, a to nejen v partnerském vztahu. Prospěšnost toho, jak přijmout fakt, že nemáte vždycky pravdu, popsala mimo jiné i terapeutka Margaret Paulová. Ta kompromisy jednoznačně rozdělila na dva tábory podle energie, kterou s sebou přinášejí. Pakliže jde o kompromisy milující, tedy jejich podstatou je vaše nebo partnerovo blaho, vyplatí se ustoupit, pakliže je sebepoškozující, tedy zasahující mimo vaši komfortní zónu a přinášející úzkost, je nasnadě hledat jiné řešení. „Pamatujte, vždy můžete udělat určité ústupky či věci pro druhé, aniž byste zradili sami sebe. Pokud ovšem vycházejí z lásky, ne ze strachu,“ píše svém blogu Paulová konkrétně.
V neposlední řadě pak respondenti výzkumu považují za důležité otevřenou komunikaci, sdělování vzájemných potřeb, neustálou práci na vztazích, ať už partnerských nebo rodinných, a důležitost budování společných zážitků.
Pět pilířů lásky
A jaké pilíře pro šťastný život vytyčily maminky a babičky, kterých se redakce Světa ženy tázala? Všem ženám jsme položily stejné otázky:
„Kdybyste měla poradit sobě jako třicetileté, do čeho se vyplatí a nevyplatí investovat čas a energii, co by to bylo?“
„Jaký je váš recept na lásku a štěstí s odstupem času?“
„Jestli bych něco udělala jinak, nevím. Každý zážitek vás formuje. Určitě už bych se ale netrápila banálními věcmi a nehádala se kvůli zbytečnostem,“ radí dvaasedmdesátiletá Šárka. „S odstupem času bych si vyčlenila více času pro rodinu.“
„Trávila bych určitě více času s rodinou, neupřednostňovala bych práci před partnerem a snažila se mít víc společných zážitků, abych mohla nyní vzpomínat na více hezkých chvil. Sobě jako třicetileté bych poradila více vnitřního klidu, stálo to mnoho zbytečných hádek,“ tvrdí Jitka (71).
„Určitě bych si poradila více mluvit o věcech, které mě na manželovi trápí a i těch, které si přeji. Recept na lásku? Přijímejte ji v každém okamžiku a važte si jí,“ říká Helena (75).
„Sobě bych před čtyřiceti lety poradila, věřit v to, že všechno špatné je děje z nějakého důvodu a že se musíme naučit přijímat život takový, jaký je - s láskou a pokorou ke všemu, co se nám v něm děje. Také bych si poradila více naslouchat, otevřeně mluvit a nebát se říct svůj názor,“ popisuje Hanka (75). „Co se týče lásky a štěstí, tak je pro mne zásadní nežít vedle manžela, ale s ním, být mu oporou a moci se na něj spolehnout. Přistupovat k věcem s tolerancí a naučit se přiznat i vlastní chyby a hlavně - nepřestávat lásku dávat najevo.“
„Sobě bych ve třiceti poradila se uklidnit! Všechno má svůj čas, nikdo nemá nic hned, navíc trpělivost je krásná cnost. Také zvolnit. Nyní, když jsem v důchodu, vnímám krásu v malých věcech. Také bych v té době chtěla umět víc mluvit o sobě a umět si na sebe udělat čas. Moje rada na lásku je jednoduchá - milujte se, mluvte spolu, tolerujte se a hlavně nesnažte se nikoho měnit k obrazu svému,“ má jasno Eva (73).
Mluvte a milujte se
Z výsledků našeho malého šetření je cítit shoda s tezemi amerického průzkumu. Často skloňovaným tématem je otevřená komunikace, více času na rodinu, partnera i samu sebe, schopnost dělat kompromisy a tolerovat se, budovat společné zážitky, říkat „miluji tě“ a „jsem tu pro tebe“, radovat se z maličkostí a nevěnovat čas a trápení věcem, které nelze změnit.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“Nesnášela jsem sv. Valentýna, teď je to nejoblíbenější den v roce,” usmívá se Marika

“Na Valentýna jsem zjistila, že mě manžel podvádí,” popisuje Tereza

“Manžel si před pár lety spletl dárky, další Vánoce už jsme trávili sami,” vzpomíná Vlaďka

“Zrovna když mi bylo nejhůř, našla jsem lásku. V nemocnici,” vypráví Valentýna

“Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti a já se cítím odmítnutá,” je smutná Alexandra

„Nevím, jestli ho miluju, nebo se jen bojím být sama,” potřebuje radu Adriana

“Vdala jsem se podruhé. A v našem manželství je pořád jeho bývalá,” stěžuje si Vilma







