Jak napovídá složení suši, japonská kuchyně vsází zejména na ryby a rýži. Japonci si však pochutnávají také na jiných specialitách než jen na suši, přičemž i to má více variant.
* V základu jde u suši o syrovou rybu (tuňáka či lososa) a rýži ochucenou octovým nálevem. Na suši se používá speciální lepivá rýže. Nejlepší je zvolit tu, která je přímo z Japonska. Hlavně nesmí být dlouhozrnná. Ocet, jímž se rýže ochucuje, je jak jinak než rýžový.
* Suši se liší i tvarem. U nás je nejoblíbenější maki suši – rolky zabalené v mořské řase. Do nich se dává nejen syrová ryba, ale i zelenina (třeba bílá ředkev nebo okurka).
* Pokud je maso položené jen na válečku z rýže, jde o nigiri. V případě, že vynecháte rýži a smlsnete si jen na sušené rybě, vězte, že jíte sašimi. Kornoutek z řasy plněný rýží a rybou nebo zeleninou se jmenuje temaki.
* K suši samozřejmě nesmíte zapomenout na pekelně pálivý zelený japonský křen wasabi a nakládaný zázvor.
* Další typicky japonskou specialitou je tempura. V tomto původně portugalském pokrmu hrají hlavní roli ryby, často také krevety. Ve speciálním těstíčku, pro tempuru typickém, se ovšem smaží i zelenina.
* Slavná je také polévka miso. Jejím základem je pasta miso ze sójových bobů, která je považována za léčivou a stojí prý za dlouhým životem Japonců. Do této polévky se přidávají i nudle. Ty mají Japonci speciální. Jmenují se soba a udon a jsou trochu tlustší, než jsme zvyklí dávat do polévek my. Udon se dělají z pšeničné mouky, soba z pohankové (ty jsou proto trochu tmavší).
Foto: Depositphotos (1)
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
