Zimní potěšení: Květy pod sněhem

Většina stromů a keřů otevře všechny pupeny během několika týdnů, ale u druhů, které kvetou v zimě, se tento proces prodlužuje na několik měsíců. Tak například kalina vonná(Viburnum farreri) často začíná zlehka kvést už v říjnu, višeň chlupatá a jasmín nahokvětý(Jasminum nudiflorum) obvykle v průběhu prosince. Za teplých dnů se otevře několik nových květů, a když mrzne, nastane v kvetení pauza. Koncem zimy nastane čas dalších dvou vonných keřů – lýkovce(Daphne)abéliovníku(Abeliophyllum). Období kvetení tak „po troškách“ probíhá až do jara, kdy se otevřou všechny zbylé květy. Dokonalou ukázkou, jak se rostliny dokážou přizpůsobit zimě, je vilín(Hamamelis). Jeho jemné korunní plátky se za teplot pod nulou svinou, a když se oteplí, znovu se natáhnou. Zimnokvět časný(Chimonanthus praecox) zase chrání své jemné květy jemným voskovým povlakem.

Jak je pěstovat

Při výsadbě keřů, které rozkvétají v zimě, zvlášť záleží na volbě místa. Nesázejte je do odlehlých koutů zahrady, kam celou zimu nepřijdete. Vilínu i kalině to nejlépe sluší, když jim svěříte úlohu solitéry. A pokud je zasadíte do předzahrádky nebo k pěšině, budete si moci užívat i jemnou vůni květů. A když pod ně zasadíte čemeřici nebo některou z časně kvetoucích cibulovin, jako je talovín nebo sněženka, vznikne dokonalý jarní záhon nebo skupina. Pamatujte i na to, že světlé květy lépe vyniknou před jednolitým tmavým pozadím – třeba před jehličnany. Zimnokvět je poněkud citlivější na mráz, proto v prvních letech po vysazení potřebuje zimní ochranu. Nejlépe mu bude na chráněném stanovišti, třeba u domovní zdi. Stálezelené mahonii zase nesvědčí prudké zimní slunce, proto pro ni vyberte místo ve stínu. Výhodou keřů, které kvetou v zimě, je, že se obejdou bez řezu – výjimkou je jen odstranění nemocných nebo zmrzlých větví.

Jak si je užít

* Květy zimy vypadají nejlépe na zasněžené zahradě. Stříhání těmto keřům příliš nesvědčí – pokud si chcete zpříjemnit domov něžnou vůní, stačí malá větvička s několika květy.

* Zimní květy potřebují k opylení hmyz, venku je však v tomto období jen málo křídel a sosáků schopných tuto službu vykonat. Mnoho druhů, například kalina nebo mahonie, se snaží kromě barvy přilákat opylovače i vůní. Jdete-li kolem, skloňte se k nim a přivoňte si. Za teplých dnů to ani nebude potřeba – vůně vás „polechtá“ v nose i ve vzdálenosti několika kroků.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny