Smrtící rámus: Jak odhlučnit byt

Říká se, že známkou dobrého sluchu je schopnost slyšet kapající kohoutek v sousední místnosti. Ale co když se k tomu přidá dupání sousedů, projíždějící auta, plačící dítě nebo noční domácí kutil? Pro srovnání: zvuková hladina šepotu je 20 decibelů, velmi tichý byt a velmi tichá ulice mají 30, běžný šum v bytě 40, pouliční hluk 50 a silně frekventovaná ulice 80 decibelů. Připočtěte k tomu další akustické šumy, a dostanete se na 90 decibelů, což odpovídá zvuku sbíječky. Pokud hluk dosáhne hodnoty startujícího letounu, což je 125 dB, stává se bolestivým. Podle vědců dosahuje nejhlasitější hodnota, kterou člověk ještě bez újmy snese, 160 decibelů. Pak už hrozí protrhnutí ušního bubínku. A zvuková hladina nad 190 dB dokáže zabít! Co všechno je třeba udělat, abyste měli aspoň doma ticho?

1. Kvalitní okna a parapety

To je při domácích protihlukových opatřeních základ. Vyměníte-li stará netěsnící okna za nová s izolačními dvojskly, doslova „nebudete věřit svým uším“, jak výrazně to pomůže. U rušných ulic a dálnic se používají protihluková skla se zvýšenou hodnotou vzduchové neprůzvučnosti, která sníží hladinu hluku o 5–10 dB (přes takové okno se – je-li zavřené – nedomluvíte).

2. Těsnění mezi rám a křídlo

Kvalitní skleněné výplně však nestačí. „Velmi důležité je i osazení dodatečného těsnění mezi rám a křídlo. Takové okno tak snadno hluk nepropustí, navíc udrží v interiéru teplo. Od hluku výrazně pomohou také venkovní neboli předokenní rolety či žaluzie. Jsou v tomto směru mnohem účinnější než vnitřní. Do rodinných domů a administrativních budov jsou ideálním řešením exteriérové žaluzie s lamelami o šíři devět centimetrů ve tvaru písmene ‚Z‘. Majitelé bytů s oblibou volí žaluzie s lamelami ve tvaru písmene ‚S‘, které vytvářejí v zavřeném stavu účelnou a elegantní celistvou plochu, snižují hluk z ulice, a navíc oslovují svým ladným vzhledem,“ říká Jan Žižlavský ze společnosti ISOTRA (více informací najdete na www.isotra.cz).

3. Vnitřní úpravy

Odhlučnění někdy vyžaduje i úpravu stěn, stropů a podlah. Stěnám pomohou speciální sendvičové „předsádky“, „protihlukové“ tapety, podlahám takzvané kročejové izolace a koberce, které fungují jako pohlcovače zvukových vln v místnosti.

4. Odhlučnění nábytku

A opatření lze udělat i u nábytku: velmi často se používají miniaturní pístové tlumiče na dvířkách skříní, které ztlumí dovírání, takže ani při prudkém prásknutí s dvířky nic neuslyšíte. Takové tlumiče se montují už při výrobě nábytku zavrtáním do čelní hrany nebo pomocí adaptéru na vnitřní bok skříně. Dalším opatřením jsou izolace na čelech postelí, či dokonce speciální protihlukové polštáře.

Foto: ISOTRA (1)

@svetzeny