Nebezpečné bodnutí žihadlem může i zabít: Máme tipy, jak mu předejít!

Zmínění zástupci blanokřídlého hmyzu mají jedové žlázy, z nichž vám žihadlem vstříknou do těla jed. Ten pak může vyvolat celkovou alergickou reakci, která někdy vyústí v anafylaktický šok končící v nejhorším případě až smrtí. 

Pozor na „Máju“

Ačkoli u nás naštěstí nežijí extrémně agresivní včely jako např. v Africe, obecně lze říci, že včelí útoky jsou nejčastější. Obětavé včelky totiž hlídají své hnízdo a neváhají za ně položit život tím, že vás bodnou, byť jim nic neděláte (jen jste třeba poblíž). Oproti tomu jsou vosy méně útočné – žihadlo vám obvykle dají pouze tehdy, když je omylem přisednete, kousnete do nich, zmáčknete je nebo je vyděsíte máváním rukou apod. Totéž platí o srš- ních, jichž se lidé panicky bojí, přičemž sršeň vás většinou bez důvodu nenapadne. Má však jedu více, a její bodnutí je tedy bolestivější. Nejrizikovější je vrcholící léto (tedy konec července a srpen), kdy včely, vosy i sršně rozdají žihadel nejvíce.

Po bodnutí

Nejste-li alergičtí, nejde o žádnou tragédii. Když vás píchne včela, nejprve vyjměte žihadlo. Nejlepší je seškrábnout ho nehtem – jedový váček nesmíte stisknout, abyste si do těla nevymáčkli jedu víc. Vosy a sršně žihadlo po akci vytáhnou samy. Ranku dezinfikujte a v případě otoku potřete gelem z aloe, levandulovým nebo lopuchovým olejem aj. Pomůže i studený obklad. 

Nebezpečí alergie

Přecitlivělost na hmyzí jed se může poprvé projevit až v dospělosti, a to i u člověka, který dosud alergikem nebyl. To bývá největší problém, protože ne- alergik u sebe nemá potřebné léky. Kdo na alergie trpí, měl by s sebou vždy nosit přípravky pro první pomoc, které mu doporučil alergolog. S jejich aplikací se nesmí otálet – alergická reakce se rozvíjí rychle (od 5 do 30 minut po bodnutí) a vzápětí může přejít v anafylaktický šok, který bezprostředně ohrožuje život (v ČR způsobí 2–3 úmrtí ročně). 

První pomoc

Projevy mohou mít různou intenzitu a podobu. Nejčastější je horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, rychle se zvětšující otok, prudký pokles tlaku vedoucí až k mdlobám, popřípadě k dušení a zástavě srdce. Ale také sípot, slzení, rýma, chrapot, kašel, bolesti břicha aj. Nejdůležitější je zajistit základní životní funkce, podat léky, otok ledovat a přivolat záchranku. Postiženého posaďte s oporou zad, pokud ztratí vědomí, tak ho uložte s nohama nahoru.   

Hromadný útok

Hromadné útoky včel u nás nejsou běžné, ale přesto k nim občas dochází (u vos a sršní je to zcela výjimečné). Může se to stát, když např. nešťastnou náhodou šlápnete do hnízda, postavíte se do cesty roji, převrhnete úl apod. Nejlepší je dát se na útěk. Uhánějte co nejrychleji, přitom kličkujte, popřípadě to vezměte křovím (tam se včely hůř dostanou). Velké množství žihadel ohrozí i nealergiky. U dítěte je vážným nebezpečím cca 30–50 žihadel, u dospělého je to 100–500 bodnutí. V těchto případech je vždy nutné zamířit co nejrychleji k lékaři nebo přivolat záchranku.

Lepší je píchnutí předcházet

* Nechoďte bosky po loukách, zejména pozor na kvetoucí jetel nebo blízkost vody (i louží apod. – včely z nich pijí). 

* Do přírody se neoblékejte do pestrých a květovaných šatů a nepoužívejte parfémy s ovocnou a květinovou vůní.

* Buďte velmi opatrní, pokud venku jíte a pijete (zmrzlinu, limonády, lízátka, cukrovou vatu, ovoce…).

* Dávejte pozor pod ovocnými stromy, při trhání a pojídání blum, švestek, jablek, hrušek, hroznů aj.

* V lese nešlapte a nekopejte do pařezů, nešťourejte ve vykotlaných stromech, v dutinách v zemi apod.

* Ke včelím úlům nechoďte blíž než na 5 metrů, obcházejte je zezadu, jděte pomalu a vyvarujte se trhavých pohybů, mávání rukama atd.

* Alergici by měli mít v oknech sítě proti hmyzu a při noclehu v přírodě používat moskytiéru. Bodnutí je pro ně větším rizikem.

@svetzeny