Většina vztahů spisovatele Franze Kafky probíhala s pramálem osobních setkání. Dopisů však dámám napsal stovky. Těmi nejvýznamnějšími ženami v jeho životě byla následující pětice.
S dcerou vídeňského pojišťovacího agenta se poprvé setkal u svého přítele Maxe Broda roku 1912. Do svého deníku o ní ovšem nepsal právě lichotivě: „Kostnatá prázdná tvář, která otevřeně svou prázdnotu ukazovala. … Nos vypadal jako téměř zlomený. Světlé, poněkud upjaté nepřitažlivé vlasy, vystupující brada.“ Ještě ten večer ji ale doprovodil k hotelu, ve kterém byla ubytovaná.
V následujících pěti letech si vyměnili stovky dopisů, a dokonce se dvakrát zasnoubili, ale v obou případech to byl právě on, kdo nakonec závazek zrušil. Kafka se totiž obával, že ho manželství odtrhne od psaní, v němž viděl svůj smysl života, a měl strach z tak velkého kroku.
Nakonec se Felice vdala za obchodníka Marasse a měla s ním dvě děti. Před svou smrtí darovala korespondenci mezi ní a Franzem Kafkou a také Grete Blochovou nakladatelství.
Zmiňovaná Grete byla kamarádkou výše zmíněné dámy. Vydala se za Kafkou do Prahy, když se jeho vztah s Felice ocitl v krizi. Nakonec si rok psali.
V roce 1940 sdělila svému příteli, že měla mít před lety nemanželského syna, který ale v dětském věku zemřel. Tento příjemce i Max Brod se shodli, že mohlo jít o potomka Franze Kafky. Pozdější bádání však nepřineslo přímé důkazy, naopak spíše vše svědčí proti jejímu tvrzení, tím pádem odborníci tuto možnost vyvrací.
Grete Blochová byla v době, kdy žila v Itálii, deportována do koncentračního tábora. Po válce se nevrátila.
I Julie se dočkala zásnub, a to poměrně brzy od jejich prvního setkání, které proběhlo v Želízech roku 1918. Franz Kafka se stal jejím druhým snoubencem, ten první padl ve válce. Jenže ani tentokrát ke sňatku nedošlo. Proti se postavil otec šestatřicetiletého autora – Hermann Kafka, který nesouhlasil ze společenských důvodů. I tak se pár chtěl vzít, tedy až do chvíle, kdy sám budoucí ženich zasnoubení v roce 1919 zrušil dopisem Juliině sestře, kde vysvětlil svůj postoj a nabídl pokračování ve vztahu, ale bez manželského svazku. Definitivní konec tak přišel až roku 1920, kdy Kafka potkal Milenu Jesenskou.
Julie Wohryzková se následujícího roku vdala za ředitele pražské filiálky. Za druhé světové války musela s transportem do Osvětimi, kde na podzim roku 1944 zahynula.
Pocházela z pražské smetánky a stala se emancipovanou a intelektuálně silně založenou novinářkou. Na rozdíl od předešlých žen byla Milena Jesenská v době, kdy se seznámila s Kafkou, vdaná. A byl to dokonce právě její manžel Ernest Pollak, kdo ji na literáta upozornil. Začala jeho díla překládat z němčiny do češtiny, přičemž s ním byla v kontaktu. On toužil po tom, aby si ho vzala, ona sice nežila v právě šťastném manželství, ale opustit manžela nechtěla. Co je ale zarážející: osobně se setkali pouze dvakrát. V dnešní době zcela nepředstavitelná situace, že?
Z manželství nakonec Jesenská odešla až po Kafkově smrti a později se provdala za architekta Jaromíra Krejcara. Roku 1928 porodila dceru Janu. Vedla časopis Přítomnost a přispívala do řady dalších médií, včetně Lidových novin a Národních listů.
Aktivně se zapojovala do protinacistického odboje a pomáhala při emigraci židovských obyvatel. V roce 1939 si pro ni přišlo gestapo. Její životní příběh skončil v koncentračním táboře Ravensbrück.
Polka s krásným jménem byla od dvacet let mladší než Franz Kafka. Setkali se v přímořských lázních Müritz u Baltského moře, kde pracovala v kuchyni Židovského domova. Odebrali se společně do Berlína, odkud měli v plánu odejít časem do Palestiny. Prožili si měsíce v bídě, kdy museli své výdaje omezit na naprosté minimum. Kdo ví, možná by spolu i tak byli šťastní, kdyby nezasáhl osud. Na počátku roku 1924 se Kafkův zdravotní stav, který už roky pokulhával, zhoršil. Vystřídal několik sanatorií, ale nebylo mu pomoci, Dora byla do poslední chvíle s ním.
Franz Kafka musel vědět, že se blíží jeho smrt, když žádal Dořina otce, aby si ji mohl vzít. Ten to ale odmítl.
Dora Diamantová později podporovala komunistickou stranu, a dokonce se provdala za komunistu Lutze Laska, s nímž uprchla před nacisty do Sovětského svazu.
