Přejít k hlavnímu obsahu

Pravda o japonských gejšách: Byly to umělkyně nebo prostitutky?

Info ikona
Gejša

Gejši jsou jedním z nejpoutavějších symbolů Japonska a jsou známé především pro svou krásu, eleganci a umění konverzovat. Ale zároveň jsou stigmatizovány jako prostitutky. Kde je pravda a jaké věci o gejšách možná ani nevíte?

Umění gejš vzniklo asi před 300 lety a je štěstí, že se v současném Japonsku podařilo tuto tradici udržet. Pro okolní svět však povolání gejši často vyvolává otázky. Jsou gejši prostitutky? Pravda je taková, že gejši nejsou prostitutky, i když v tom může být určitý zmatek. Gejši jsou profesionální bavičky, které jsou ponořené do svého umění. Ženy, které se chtějí stát gejšami, musí projít dlouhou a náročnou cestou.

Kdo je gejša?

Gejši jsou tradiční profesionální bavičky, které působí jako hostesky při jídle, hostinách a dalších příležitostech. Ovládají tradiční japonská umění, jako je tanec a hudba. Očekává se od nich, že se naučí hrát na šamisen (třístrunný nástroj), flétnu, ko-tsuzumi (malý buben) a velký podlahový taiko (buben). Některé gejši také dokáží psát krásné básně nebo malovat obrazy. Gejši jsou zkušené konverzační umělkyně, často tráví část dne čtením informací o aktuálním dění, a dokonce si zjišťují informace o hostech.

Proč jsou Japonky proslulé svým mladistvým vzhledem, nízkou váhou a dlouhověkostí? Známe jejich tajemství

svetzeny.cz

Fakta, která o gejšách nevíte:

  1. Pokud se žena chce stát gejšou, musí projít výcvikem, který trvá cca 5 let.
  2. Učednice gejša se nazývají maiko.
  3. Ačkoli počet gejš v Japonsku neustále klesá, odhaduje se, že v Japonsku stále pracuje přibližně 600 gejš.
  4. Gejši si pokrývají obličej a krk tradičním bílým podkladem zvaným oshiroi, což je prášek smíchaný s vodou do podoby pasty.
  5. Maiko a gejši žijí v ubytovacích domech zvaných okiya.
  6. Náklady na jídlo, šaty i vzdělání platí tzv. okaasan (žena, která maiko ubytovávala, učila a doprovázela), jakmile gejša splatí své dluhy, může si vydělané peníze ponechat.
  7. V dnešní době se honorář gejši počítá od hodiny. Dříve se čas účtoval podle toho, jak dlouho hořela jedna vonná tyčinka, což je proces známý jako senkodai.
  8. I když je tomu těžké uvěřit, první gejši byli muži. Než se ženské gejši vyvinuly do podoby, jakou známe dnes, byli první skupinou japonských bavičů právě muži.
  9. Gejši se učí spát na malých podhlavnících, které mají pod krkem a kolem hlavy rozsypanou rýži. Pokud v noci spadnou na navoskované vlasy se rýže přilepí a musí se opět účes upravit.
  10. Kimona gejš bývala navržena přímo pro ně osobně. Měnila se podle ročního období i podle módy, ale vždy z pravého hedvábí, celý komplet se šperky a doplňky mohl vážit až 20 kg.

Gejša má svobodnou vůli

S věkem a zkušenostmi mohou gejši postoupit na profesním žebříčku, a přestože se do této profese vplížily sexuální služby. Pravá gejša projevuje oddanost své profesi, a naopak neprojevuje žádné skutečné emoce. Gejša neprodává své tělo ani nespoléhá na sex, jako na zdroj příjmů, spíše prodává své schopnosti a společnost. Nicméně má svobodnou vůli a může si najít milence, manžela nebo mít děti. Bez plného pochopení exotické japonské kultury a bez srovnání je obtížné vnímat gejši jako bavičky. Gejši byly a stále jsou umělkyně, vycvičené v umění tance, zpěvu, hraní na hudební nástroje a umění konverzace.

Je jich čím dál méně

Úpadek gejš se dramaticky zvýšil během 2. světové války, dívky a ženy musely vykonávat jiné práce. Mnoho prostitutek se začaly před americkými vojáky nazývat jako gejši, a tak označení gejša ztratilo na popularitě. Povolání gejši žije dodnes, stále pracují jako bavičky a také jako ikony pro turisty.

Představitelka Angeliky Michèle Mercier: V lásce měla neuvěřitelnou smůlu, někdejší kráska je dnes osamělá

svetzeny.cz

Zdroj: historian, tsunagujapan, breakingasia