Za Velikonocemi do středu Evropy

Tuto raritu na kouřimském náměstí připomíná symbolická zeměkoule s kovovým závažím, které názorně ukazuje zmíněný bod na mapě Česka. Ostatně stačilo prý málo, a právě Kouřim se mohla stát místo Prahy naším hlavním městem. Pokud by ovšem kdysi souboj u Štolmíře nevyhrál Václav Přemyslovec, ale kouřimský kníže Radslav z kmene Zličanů. Podobným domněnkám nemusíte věřit, jisté však je, že na návrší nad městem se rozkládá Stará Kouřim, kde skutečně kdysi sídlili mocní Zličané. Z náměstí vás do těchto míst pohodlně dovede turistická značka.

KOUŘOVÉ SIGNÁLY

Kouřim patřívala v dávných dobách k nejvýznamnějším českým královským městům. Její chloubou jsou dodnes dobře zachované městské hradby z 13.–16. století, které jako prstenec obklopují historické jádro města. Kdysi se do něj vstupovalo pěti branami, z nichž zůstala jediná, Pražská, která patří k nejzachovalejším raně gotickým branám u nás. Z období rané gotiky pochází i kostel sv. Štěpána s unikátní podzemní kaplí sv. Kateřiny s hvězdicovou klenbou. Na návrší, kde je dnes kaplička, stávala stavba dlouhá 89 a široká 4 až 6 metrů. Ve střední Evropě unikátní objekt ze dřeva a hlíny sloužil našim předkům jako shromaždiště.

Místem, které provází téměř magická pověst, je takzvané Libušino jezírko. K němu naši předkové chodili pro pitnou vodu a zároveň je využívali při svých kultovních obřadech. Právě tady kdysi hořely obětní ohně k poctě božstva pramene, a dokonce se tu i věštilo přímo z vodní hladiny.

Čarovnou moc má prý rulová skalka jménem Lechův kámen. Pověst praví, že pokud ji na Štědrý den přesně o půlnoci obskáčete po jedné noze se zadrženým dechem, kámen se rozestoupí a vydá svůj poklad. Podle jiné legendy právě odtud vysílal Lech, bratr praotce Čecha, kouřová znamení, aby dal na vědomí, kde se usadil se svým lidem. Údajně proto také město dostalo název Kouřim.

TADY SE CTÍ TRADICE

Pokud se do těchto míst vypravíte o Velikonocích, nezapomeňte navštívit Muzeum lidových staveb na předměstí Kouřimi. Můžete si tu prohlédnout nejen hrázděná hospodářská stavení či rumpálové studny, ale také křížky, boží muka nebo zvoničky z blízkého i vzdáleného okolí. Muzeum jako jediné u nás shromažďuje památky lidového stavitelství z celých Čech. V období Velikonoc tu mívají interiéry vyzdobené tak, jak to bývalo obvyklé za dob našich předků. Na stolech nechybějí dokonce ani ukázky jídel, která se v období Velikonoc podávala. A od zdejších průvodců se dozvíte leccos zajímavého nejen o velikonočních zvycích, ale i o tradičním jídelníčku – leckterá velikonoční jídla tu můžete i ochutnat.