Po stopách Bohumila Hrabala

V podvečer, když se na Kersko snesou mlhy, budete mít pocit, že zakrátko dojde ke sporu mezi dvěma mysliveckými spolky a Jaromír Hanzlík vám nabídne boty, které jsou obě levé. „Ale nekupte to, když je to tak výhodný…“

Stále tu můžete navštívit vyhlášenou restauraci Hájenka, kde je dosud hlavní specialitou kančí se šípkovou a se zelím a kde film pouštějí pořád dokola. Navíc se zde můžete vydat po stezce Bohumila Hrabala. Procházka je to rozhodně krásná. Osada Kersko je totiž takové malé lesní městečko s vilkami ze třicátých až čtyřicátých let minulého století. V období první republiky tu statkář z nedaleké Sadské vytvořil chatovou osadu, když pozemky v místním lese rozprodal a nechal mezi nimi vysázet aleje. Ty byly po vzoru newyorské čtvrti Manhattan očíslovány. Hlavní ulice Betonka, na níž honili myslivci divočáka, „5. Avenue“…

Kersko se mělo stát lázeňským střediskem, k čemuž vybízel i minerální pramen svatého Josefa, který zde vyvěrá. Tento projekt se nakonec neuskutečnil, Kersko se však stalo oblíbenou osadou i výletním místem. Dnes sem jezdí hlavně chataři, ale je tu i pár starousedlíků. Jedním z nich byl spisovatel Bohumil Hrabal, jenž tu žil ke konci svého života ve společnosti polodivokých koček a napsal tu i řadu svých děl.

Při procházce Kerskem nesmíte vynechat několik důležitých zastavení. Kromě pivnice Hájenka, kam chodil pan Hrabal na pivo, to je určitě spisovatelova chata. Kousek dál v lese spatříte přes dvě stě let staré  borovice Krásnou Pepinu a Švarnou Tonku. Z druhé zbylo jen torzo a místo ní byla vysazena Sličná Maryška. Stezka vás zavede i na místa, jež s Bohumilem Hrabalem nesouvisejí. Je to například přírodní památka slatinná louka u Velenky, menhir u Labe a zbytky hradu Mydlovary. Právě odtud pochází také název knihy Slavnosti sněženek. V minulosti se tu totiž takové oslavy konaly. Dívky se při nich zdobily kvítky a tancovaly pod starými duby.

@svetzeny