PORADNA: Přítel přehnaně žárlí a podezřívá mě (Monika 28)

Dotaz: potřebuji radu, jak zastavit přítelovo nesmyslné podezřívání a jeho přehnanou žárlivost. Jsme zasnoubení, trávíme spolu většinu času a pořídili jsme si domek. Přítel ale často mívá záchvaty agresivity a vzteku, které pramení z podezření, že ho s někým podvádím. Uhodit mě si nedovolí, jen je vulgární. Nikoho nemám a raději se s nikým moc nepotkávám. Rozumná promluva s ním nepomáhá, to jsem zkoušela už několikrát. Naoko si balit svoje věci také nepomohlo. Nevím, co mám dělat. Přítel se posléze omlouvá a je mu to líto. Děkuji moc. Monika

NÁZOR PSYCHOLOGA:

Dobrý den, Moniko,

domluva v tomto případě nepomůže, to už ostatně víte sama. Jde totiž o hlubší problém. Člověk, který žárlí, si nevěří. Kdo nevěří sobě, je nedůvěřivý i vůči ostatním lidem. Má nízké sebevědomí, které nemá nic společného s tím, jak fyzicky vypadá nebo jakou profesní pozici zastává. Jde o niterní pocit člověka, který má strach, že o druhého může za určitých okolností přijít. Často je přesvědčen i o tom, že musí být ostražitý, protože mu kdokoli může nějak ublížit nebo ho o něco, co mu patří, připravit. Také je neustále připraven bojovat, čili není v klidu, všude vnímá nějaké pomyslné nebezpečí.

Pozor - slovní agrese může časem vyústit v agresi fyzickou, pokud Vás jen jedinkrát uhodí, vztah ukončete.

Mohlo by se vám líbit

Neposlouchá mě, nerozumí tomu, co říkám. Je možné se domluvit, když máme pocit, že nás druhý nechápe?

Co můžete dělat

Mluvit s ním jste zkoušela a nepomohlo to, což je běžné. Nepovažujte to za svou chybu nebo slabost. Ideálním řešení by bylo, kdyby partner navštívil někoho zkušeného, kdo s ním rozebere jeho emoční stavy. Není to jednoduché téma, člověk musí být ochoten otevřít svůj vnitřní svět a vztahy v původní rodině. Musí se takzvaně sladit sám se sebou, teprve pak bude schopen žít v harmonii a klidu s druhým. Určitá míra strachu či žárlení je do jisté míry „normální.“ Zda je to v normě poznáte tak, že necítíte dlouhodobé napětí a diskuze okolo nezatěžují vás ani partnera.

Pocit, že můžete volně dýchat

Ve vztahu, který oba partnery obohacuje, musí fungovat tyto faktory: komunikace, důvěra, intimní život, názorová shoda v zásadních věcech, ochota jeden druhému naslouchat a pomáhat, tolerance a respekt k vlastním aktivitám i k těm druhého. Láska je o tom, že jeden druhému dáme svobodu. Měla byste mít pocit, že můžete volně dýchat. Vztah vás nesmí dusit… Nedejte nikdy nikomu pocítit, že vás může vlastnit. I ve vztahu žijete sama za sebe a pro sebe.

Mohlo by se vám líbit

Helena (51): Náhodou jsem manželovi přišla na dlouholeté tajemství. Něco takového jsem nečekala. Jaký je názor psychologa?

Zasnoubení versus vaše pocity

Teď záleží pouze na vás a na tom, jaký máte vnitřní pocit, intuitivně víte, zda je rozhodnutí, které se vás týká, správné. Vaše pocity jsou důležitější než všechny rozumové důvody a sliby. Buď se zkrátka cítíte dobře, nebo ne, a váháte. Pro sebe a své děti potřebujete cítit vnitřní klid. Člověk, který zápasí sám se sebou, vám oporu neposkytne. Neznamená to ale, že je „špatný“ nebo že se k sobě nehodíte. Znamená to je, že ještě není zcela zralý na plnohodnotný vztah. Navrhnout pomoc je na místě. Pokud by ji ale odmítnul a nic se nezměnilo, bylo by velmi náročné v takovémto soužití setrvávat.

Jste zasnoubeni, což znamená, že jste dala slib. Ten nejdůležitější slib dejte sama sobě, že budete vždy respektovat svět druhých, na první místo ale dáte sebe, konkrétně své vnitřní pocity, svou intuici. Stačí k tomu klid a odevzdání se proudu pocitů. Odpověď k vám přijde sama…

Přeji pevnou víru v sebe sama a hodně štěstí!

Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]

Mohlo by se vám líbit

Milada (38): Krutou pravdu jsem se dozvěděla na silvestrovské oslavě. Můj život se od základu změnil. Jaký je názor psychologa?

Mohlo by se vám líbit

Petra (31): Miluju svého manžela. Čekám miminko, jen mě děsí představa, komu bude říkat táto.