Přejít k hlavnímu obsahu

Poradna: Můžu být šťastná a nejsem, nejde mi to (Blanka 42)

Info ikona
Smutná žena

Blanka (42) nevěří, že ji partner má opravdu rád, a tak ho – zdánlivě bezdůvodně – odhání. Je žárlivá i apatická. Má v sobě pocit prázdnoty a je přesvědčená, že to vyřešit sama nedokáže. Jak situaci řešit radí speciální pedagožka a psychoterapeutka Mgr. Charlotte Benátská.

Mám problém a už jsem z toho zoufalá. Je mi 42 let a už 3 roky je v mém životě ten nejlepší a nejúžasnější muž mého života, jakého jsem si vždy přála. V poslední době ale zápasím se svými pocity. Jako kdybych ho od sebe chtěla odehnat, jako kdybych nechtěla věřit, že mě může mít rád. Někdy šíleně žárlím, podstatě bezdůvodně, jen na základě nějakých mých domněnek, jindy mi je vše jedno. Mám pocit, že se od něj vzdaluji, i když nechci, neumím si v tom pomoct. Stavím se do opozice skoro ke všemu, co má rád a na čem mu záleží. Jsem na něho zlá. Je mi jasné, že mám problém v sobě, s důvěrou. Předchozímu partnerovi jsem totiž nemohla věřit, hodně jsem zkusila nepěkného. Nepustím si hodně lidí do soukromí, ale moc si přeji vyřešit to. Jen nevím jak, sama to nezvládám. Můžu být šťastná a nejsem, nejde mi to. Mám v sobě nějakou prázdnotu. Můžete mi prosím napsat, abych se vzpamatovala? Upřímně děkuji za Váš čas.

NÁZOR PSYCHOLOGA:

Dobrý den,

máte vedle sebe muže už poměrně dlouhou dobu na to, abyste věděla, jak se chová v běžných i v krizových situacích. Nevěříte, že Vás může mít rád – k takovému přesvědčení dojde člověk zkušeností, nejčastěji souvisí se vztahy v původní rodině, tedy s lidmi, kteří nás nejvíce ovlivnili. Děti i mladiství vyhodnocují děje nejen rozumem úměrně svému věku, ale i pomocí vjemů (pocitů), které se pak zapisují do podvědomí jako „pravda.“ Například výrok „Když se budeš chovat takto, nebude tě mít nikdo rád“, přijme to dítě jako fakt a je jedno, že si v dospělosti uvědomuje, že tomu tak být nemusí. V podvědomí je už zápis (často zmiňované programy nebo nastavení), který vítězí nad logikou a vůlí.

Nezasloužím si, aby mě druhý miloval

Sklon k tomu stranit se, výkyvy v emocích a nedůvěra k lidem, má spojitost se strachem ze zklamání. Někdo ve Vás vyvolal hluboký pocit nedostatečnosti. Někoho jste možná zklamala, protože jste neříkala, nechovala se nebo nevypadala, jak chtěli druzí. Nebo jste měla pocit, že pro blízké nejste tak důležitá, dávali přednost někomu nebo něčemu jinému. Jako byste si tedy nezasloužila být milována…

Klíčem k sebe-přijetí a sebelásce je vztah k rodičům

Zejména k matce, protože ta předává první a základní esenci bezpodmínečné lásky. Z té pak vyvěrá důvěra – v sebe, druhé lidi i v život jako takový. Ať se mezi vámi stalo cokoli (každému se „něco stalo“), přijměte ji takovou, jaká je, odpusťte jí. Stejnou introspekci je potřeba udělat i s otcem. Minulost nezměníte, můžete ale změnit to, jak na ni nahlížíte teď, jak se s ní vnitřně vyrovnáte. Lepší způsob než pochopit, proč se mi děje to, co se děje, přijmout a odpustit – není. Teprve pak má smysl zabývat si dalšími vztahy, ve Vašem případě jde o to, abyste si neblokovala současný vztah tím, že máte ještě „pifku“ na bývalého partnera. Potlačené emoce spojené s křivdou či vinou Vás mohou energeticky i psychicky stále ovlivňovat

Jak překonat pocity prázdnoty

Zklamání i ztráty k životu patří, neměly by nám však bránit tomu, abychom se zavírali do sebe. Je dobré mít se vždy na co těšit, drobné radosti život zpestřují a drží dál od špatných nálad. Popřemýšlejte i o tom, co by Vám udělalo radost, co byste si přála uskutečnit/ zažít. Tvořte něco, co Vás baví. Jděte do přírody, dotýkejte se stromů a květin, zhluboka prodýchejte nepříjemné emoce. Buďte co nejčastěji u tekoucí vody, nechte odplavit minulost – napište si na papír, s čím vším se chcete rozloučit, pak ho roztrhejte a nechte odnést vodou…

Povídejte si o tom s přítelem o tom, co prožíváte, nenechte ho tápat a vytvářet si domněnky. Měl by slyšet to, co jste napsala - že je pro Vás ten nejlepší a nejúžasnější muž a že si jen potřebujete v sobě něco srovnat. Řekněte nahlas sama sobě – dovoluji si být šťastná, dovoluji si přijímat lásku, přijímám se takovou, jaká jsem, jsem nejúžasnější žena pro svého partnera…


Mgr. Charlotte Benátská Speciální pedagožka a psychoterapeutka zaměřená na párovou komunikaci a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se specielně ženám v oblasti zdravého ženského sebevědomí a intimity. Je autorkou publikace Ženy, klíč ke spokojenosti je v nás. www.vztahy-komunikace.cz

Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]