Pane doktore, jak moc spolu souvisí psychika a tělesné zdraví?

Tělo a mysl jsou jedno. To, jak na sebe nahlížíme a jak se potom cítíme se vždy promítne do stavu našeho těla. Změní se svalové napětí a svalová koordinace, trávicí funkce i kožní projevy. 

Osobnost člověka a jeho vztah k sobě jednoduše ovlivňuje naše tělesné funkce a poté i zdraví. Proto pacienty opravdu poslouchám, abych dokázal v jejich slovech nacházet důvod, proč u nich bolest vzniká. Ne vždy jsou bolesti zad způsobené akutním fyzickým přetížením. Založené mohou být jak nefunkční svalovou spoluprací, tak dlouhodobými pocity, které lidé neumí zpracovat a projeví se při nějaké fyzické aktivitě. Proto je dobré spojit fyzioterapii s osobním přístupem. Terapeut se musí umět ptát a reagovat, to je velice důležité. 

„Učil“ jste se odhalovat souvislosti třeba právě u sebe?

Ano. Myslím, že to je nezbytné. Pokud si sám prožiji své vlastní emoce, dokážu je nacházet a zjišťovat důvody, proč je v sobě mám, jsem schopný cíleně se ptát i reagovat na pacienta. Poradit mu, jak s myslí zacházet. Stejné je to u těla. Osobně jsem si hodně všímal svých tělesných projevů. Který sval byl a je stažený nebo nefunkční, jaké mám postavení nohy při běhu a podobně. Tento typ všímavosti k sobě je v dnešní době mnohým lidem vzdálený. Jsou spíše soustředěni na práci a povinnosti všedního dne, než na sebe. Na svých kurzech učím, jak tyto věci vnímat, jak se v nich vyznat.

Vím, že stres se často projevuje v oblasti krční páteře a ramen. Čím to je? A lze takto vysledovat i jiné problémy a jejich nejčastější místa projevu?

Lze, ale na to máme v tomto rozhovoru málo místa. Stres se fyzicky projevuje i jinde. Například na napětí břicha nebo jako napětí kůže hlavy. Stres oslabuje svaly, co narovnávají páteř, stabilizují koleno, kyčel a tak dále. Pacienta proto musím brát jako celek a dívat se tak na něj. Už z postoje, způsobu dýchání nebo z postavení páteře vyčtu slabá místa. 

Jak probíhá první návštěva u lékaře, který se zabývá psychosomatikou?

Jsem fyzioterapeut, používám v terapii cílené fyzioterapeutické techniky i cvičení na tělesné funkce. A mám tu výhodu, že jsem se naučil z těla číst, co by ještě mohlo vadit lepšímu hojení a fungování těla, z oblasti psychiky. Tyto informace si spojím a pak volím léčbu a doporučení. 

Vyšetřuji si pacienta pohledem i pohmatem. Od pohledu vidím tvar páteře, napětí v různých částech těla, z pohledu na kůži vyčtu přetížená i nefunkční místa. Z vyšetření pohmatem si dělám detailní obrázek o návaznostech v těle. Proto potom mohu cvičení doporučit velmi cíleně. Cvičení doporučuji spíše náročnější na provedení a soustředění. Jsou totiž efektivnější a jejich přínos je dlouhodobější.

Co když si malé dítě stěžuje, že ho něco bolí? Můžou i jeho problémy souviset s psychikou? A co bychom v takovém případě měli dělat?

Psychické projevy na těle jsou všemožného charakteru. Dítě může reagovat, když má pocit nepřijetí, nezájmu, odmítnutí, ne-lásky. Naučit se rozumět dítěti znamená často porozumět sám sobě. 

Ale když se ptáte na děti, moje rada je: vnímejte je jako velkou houbu, která vše, co se kolem ní děje, nasává a podle toho reaguje. Všímejte si pohledu, energie, jak mluví a co říká, jestli je schoulené nebo radostné a hravé, zda vám řekne, co a jak vnímá, nebo jestli se bojí to sdílet. Učit se porozumět výchově je prostě také o „studiu“.

Léčím děti cvičením, někdy je musím léčit komplexně jako dospělé, někdy stačí lehké cviky. Jindy pomůže „jen to“, aby mi řekly, jak se doma cítí a co jim chybí a vadí. 

Mám nyní v péči sportovce, kteří ztratili svou výkonnost právě proto, že se o ně nikdo nezajímal a oni se necítili v rodině přijati. Jsou to hluboké pocity, které ovlivňují hodně věcí v životě člověka. Ve chvíli, kdy jsme problém probrali a dali si nějaká cvičení, která pomáhají, sportovní výkony šly zase nahoru…

Také ještě maličkost ve vztahu k dětem. Buďte při léčbě trpěliví, změny se nemusí projevit ihned.

Jak je to u novorozených miminek, mohou také trpět psychosomatickými potížemi, třeba po náročném porodu?

V této otázce mám jasno. Co se děje v těhotenství a během porodu je samozřejmě k diskusi, protože dítě je velmi vnímavé. Ale vše lze dohnat a napravit výchovou a péčí během dalšího jeho růstu a života s ním. 

Kdo je Dr. Tomáš Rychnovský, Ph.D.? 

Vystudoval fyzioterapii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2001 provozuje soukromou fyzioterapeutickou praxi pro dospělé i děti. Specializuje se na léčbu a prevenci bolesti v pohybovém aparátu. Pořádá speciální semináře, které se zabývají předáváním zkušeností v péči o tělo. Přednáší o tom, jak se zbavit bolesti v těle, jak zlepšovat vztah k sobě, jak najít rovnováhu a stabilitu mysli, naučit se zacházet se stresem. Více se dozvíte na www.tomasrychnovsky.cz.