Některé profese jsou k práci v ženském kolektivu přímo předurčeny, u jiných to předem jasné není, ale v dnešní době si moc vybírat nemůžeme.
Ať už se zeptáte psychologů, sociologů, odborníků na efektivitu práce, nebo kohokoli se zdravým rozumem, řekne vám, že po všech stránkách ideální jsou kolektivy smíšené – tvořené muži i ženami všech věkových kategorií. Jenže to je teorie, v praxi to prostě mnohdy není možné. Aby se pobyt na pracovišti plném slečen a paní nestal peklem, záleží na každé z nich i na všech dohromady. Takže využívejte výhod a nevýhody se snažte kompenzovat, jak to jen jde.
Výhody ryze ženského kolektivu:
* Dá se otevřeně povídat o „ženských záležitostech“, které všechny baví a zajímají a na něž ve smíšené společnosti těžko přijde řeč.
* Lze si dopřát určité „intimní“ prohřešky proti bontonu – třeba si povytáhnout punčocháče nebo srovnat podprsenku, aniž by bylo třeba se ukrýt na toaletu.
* Panuje obecné srozumění v určitých názorech, takže mnohá řešení problémů není třeba příliš rozebírat, vysvětlovat nebo hájit.
* Prostředí je kultivovanější (jí se z talíře, mluví se slušněji, neplive se na podlahu, udržuje se pořádek atd.).
* Když přijdete od kadeřníka nebo v nových šatech, většina kolegyň si toho všimne a pochválí vám to.
Nevýhody ryze ženského kolektivu:
* Ženy samy mezi sebou spíše hloupnou, než že by se intelektuálně povznášely – k tomu je motivují muži (je to smutné, ale je to tak).
* Úhel pohledu na řešení pracovních úkolů je příliš úzký, jednostranný, tudíž výsledky nejsou vždy ideální.
* Absence „kohoutka“, kvůli němuž se „slípky natřásají“, snižuje kreativitu a celkový pracovní výkon.
* Celodenním pobytem mezi samými ženami vzniká jakási deformace – po návratu z práce se dámy ke svým partnerům chovají tak, jako by i oni byli jejich kolegyně.
* Že máte nový oděv, sice mužští kolegové nepoznají, ale když vám řeknou, že vám to sluší (byť máte staré šaty), pochvala vás zahřeje více než od žen.
