Dovolená se smutným koncem

„Během pobytu v tomto krásném letovisku na rozhraní přímořských pláží a horských masivů vám nabízíme možnost dokoupit si řadu doplňkových aktivit – od sjezdu divokých řek na raftech po let na padáku vlečeném za člunem, tzv. parasailing. V ceně pobytu je i komplexní cestovní pojištění zahrnující jak krytí případných léčebných výloh, tak ztráty či odcizení zavazadel...“

Pan Zralý dočetl propagační materiál cestovní kanceláře až sem a obrátil se tázavě na manželku. „Tak co, pojedeme?“ Paní Zralá pokrčila rameny. „Jak myslíš. Znáš mě, na nějaké sportování mě neužije, ale koneckonců já si můžu užívat opalování na pláži – a ty si dopřej adrenalinu, kolik budeš chtít. Za tu cenu se to určitě vyplatí, zejména když je to i s pojištěním...“

DRAHÝ ADRENALIN

A tak manželé Zralých nakonec skutečně vyrazili, jak se říká, za hranice všedních dnů. Zatímco si paní Zralá užívala odpočinku při koupání, její manžel si jeden den půjčil kolo, druhý den se projel na moři v motorovém člunu – nu a třetí den si řekl, že by konečně mohl zkusit ten rafting na divoké vodě v horách, a tak si u delegátky cestovní kanceláře zakoupil poukaz.

Autobus vysadil pana Zralého a ostatní účastníky po dvou hodinách jízdy na břehu horské říčky. Všichni nafasovali plovací vesty a přilby, instruktor probral v angličtině několik základních zásad bezpečnosti na raftu – a už byl čas vyplout. Síla divoké vody pana Zralého poněkud zaskočila. Chvílemi měl pocit, že mu vodní vír vyrve pádlo z ruky, jindy se mu zase zdálo, že pádlo zpěněnou vodou projelo jako nůž máslem, aniž by aspoň symbolicky zabralo. A pak to přišlo – velký balvan přímo před raftem. Nezkušení turisté zazmatkovali, někdo zabral vpřed, někdo kontra… Raft se v divokém proudu roztočil jako káča a pan Zralý odhodil pádlo, aby se mohl lépe zachytit kluzkého okraje plavidla. Nato ho odstředivá síla vymrštila do vody – a to bylo poslední, co si pamatoval.

Probudil se v nemocnici, aniž chápal, kde je a proč. První, co si uvědomil, bylo, že se nemůže pohnout. Nohy necítil, ruce ho neposlouchaly. Od manželky se dozvěděl, co se stalo. Po pádu do vody se udeřil do hlavy o kamenité dno. Přilba vydržela, hlavu ochránila – ale krční páteř nikoli. V bezvědomí ho vytáhli z vody, vrtulníkem byl převezen do nejbližší nemocnice, kde si v umělém spánku poležel několik týdnů – a nakonec jej manželka nechala letecky transportovat do Čech. Navzdory úsilí lékařů však pan Zralý ochrnul – a postupně mu začalo docházet, že má před sebou dlouhou léčbu, navíc s nejistým výsledkem.

Také paní Zralé začaly starosti. Účet ze zahraniční nemocnice za pobyt, ošetření, vyšetření a uvedení do umělého spánku, stejně jako za letecký transport a repatriaci, tedy dopravení zpět do vlasti, měl i v eurech pět nul – v korunách se přehoupl významně přes milion. Paní Zralé se nejdřív zdálo, že se to vyřeší, přece měli s manželem prostřednictvím cestovní kanceláře uzavřeno pojištění. Jenže po první návštěvě pojišťovny pochopila, že věci tak snadno nepůjdou…

CO JE PSÁNO…

„Pokud se podíváte do smlouvy, kterou jste v cestovní kanceláři podepisovali,“ začal jí vysvětlovat mladý úředník za přepážkou, „zjistíte, že se pojistka vztahuje pouze na běžný turistický pobyt, tedy nikoli na rizikové sportovní aktivity, kterým se váš manžel věnoval, aniž se ovšem nechal připojistit na případné zdravotní následky.“

„To mi chcete říci, že mi nedáte ani korunu a já budu ten milion za manželovu léčbu do smrti splácet?!“ Paní Zralá měla slzy na krajíčku.  „Nedá se říct, že zaplatíte úplně všechno. Protože jste byli na dovolené v členské zemi EU, zdravotní pojišťovna vašeho manžela uhradí náklady na léčbu i pobyt v nemocnici až do té výše, kolik by tato léčba a pobyt stály v ČR. Bohužel, v zemi, kde jste trávili dovolenou, je jako ve většině ostatních evropských států vysoká spoluúčast pacientů – to jen v ČR je to zatím ve zdravotnictví jinak, jakkoli vládne falešná představa, že je bezplatné. Podívejte se tady na ten sloupec,“ zabodl prst do účtu zahraniční nemocnice. „To všechno jsou náklady jen za pobyt na nemocničním lůžku, oproti nám jde o statisícové rozdíly, a ty zdravotní pojišťovna samozřejmě neuhradí. My bychom je pochopitelně z cestovní pojistky pokryli, kdyby ovšem, jak jsem říkal, úraz nevznikl při adrenalinovém sportu, na který je nutno připojistit se zvlášť.“

Rozhovor byl ještě dlouhý a jediné, co úředník pojišťovny paní Zralé poradil, bylo zkusit uplatnit stížnost vůči cestovní kanceláři, která ač nabízela možnost dokoupení adrenalinových sportů, neupozornila klienty zároveň na skutečnost, že možná rizika úrazu nejsou zahrnuta v pojistné smlouvě. „Ale vyřízení této stížnosti je, upřímně řečeno, nejisté,“ pokrčil na závěr rameny úředník. „V konečném důsledku to nebyla cestovní kancelář, ale váš manžel, kdo s námi smlouvu uzavřel. Takže jen on z právního hlediska odpovídá za výběr pojistného produktu, který stvrdil svým podpisem ve smlouvě… Situace by samozřejmě byla jiná, kdyby se cestovní kanceláři podařilo prokázat, že smluvní partner, který pro ni zajišťoval sjezdy na raftu, hrubě porušil pravidla bezpečnosti. Ovšem takové dokazování může trvat léta a obávám se, že nemocnice bude chtít dlužnou částku uhradit přece jenom dřív…“

ŘEČ PARAGRAFŮ

§ Každý účastník zájezdu by se měl co nejpodrobněji informovat o tom, jaké pojištění pro případ škody na zdraví a dalších škodních událostí je potřebné pro to, aby mu krylo co nejširší úkony lékařské a zdravotní služby v dané zemi.

§ Pokud by klientovi cestovní kancelář nabídla v rámci služeb i sjednání pojištění, měl by být klient pravdivě informován o rozsahu a obsahu tohoto pojištění, zejména pokud bude provozovat sportovní činnost.

§ Klient by měl vědět, zda pojištění, které uzavřel, kryje nejen léčení a léčebný pobyt, ale i náklady na repatriaci do českého zdravotnického zařízení.

§ Nemá-li klient ani po vysvětlení cestovní kanceláře zcela jasno, měl by vyhledat pojišťovnu a pojistit se tak, aby byla jistota, že v případě nemoci nebo úrazu neutrpí finanční újmu.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny