Tloustneme: Hubí nás blahobyt?

Když v roce 1955 odstartovala firma McDonald’s svůj velký boom, měli tehdy jednu velikost nápojů, hamburgeru i hranolek. Od té doby se porce zdvoj- až ztrojnásobily. Tak trochu podobné je to s našimi postavami. Fastfoodové podniky se v západním světě za poslední desítky let neskutečně rozrostly a my s nimi.

Jsme nejtlustší!

Je to drsné, ale je to tak. Jsme nejtlustším národem v Evropě. Podle posledních údajů se za obézní nebo lidi s nadváhou dá označit 71 % českých mužů a 57 % žen. Aby toho nebylo málo, stoupá u nás také počet obézních dětí a mladistvých. Na druhé straně, nejsme v tom sami. Tloustne celý vyspělý svět. Všichni společně více a špatně jíme a málo se hýbeme. Nemoci kloubů a oběhové soustavy, které byly dříve typické pro vyšší střední věk, už nejsou výjimkou ani v kategorii pod 30 let. Obezita jako příčina úmrtí už předčí i nemoci způsobené kouřením. Co nebo kdo za to může a jak se dá tento neradostný stav změnit?

Příjem - výdej nezvládáme

Kdo má nadváhu, musí se prostě víc hýbat a míň jíst, řekne se jednoduše. Je to skutečně tak prosté? Na tom se ani odborníci neshodnou. Odhlédneme-li od nesmyslných banánových, rýžových a jiných nefunkčních diet, které ve svém důsledku pouze vytvářejí následný jo-jo efekt, mezi specialisty na výživu a lékaři panují v poslední době dva hlavní názorové směry. Jeden tvrdí, že můžeme jíst cokoliv, ale pak to musíme „vyběhat“. Problém však je, že Češi sportovat odmítají. 

Jak to napravit?

Vraťte se je kořenům. Ovoce, zelenina, luštěniny, semínka, oříšky, ve střídmém množství maso z volného chovu, vajíčka, mléko... Tak vypadala strava našich prapředků. Sladilo se sušeným ovocem, kancelářské židle taky nebyly moc v módě a děti více lítaly venku než prstem po displeji. A to by mohl být recept i pro nás. „Neznám nikoho, kdo by byl obézní z čočky,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková a dodává, že takzvaný zdravý talíř se léty proměnil. Od dřívější základny v sacharidech se nyní přechází více k bílkovinám a tukům a od počítání porcí a kalorií k upřednostňování kvality potravin. A to i u těch, kteří hubnout nepotřebují. Nejde totiž jen o štíhlé boky. Zdravá strava složená z kvalitních přirozených potravin bez průmyslového zpracování a bez cukru má pozitivní vliv i na zdraví a chování dětí. Studie ve světě prokázaly, že po zavedení zdravých jídel do škol se zlepšil prospěch žáků a klesla kriminalita mladistvých.  

Co je doma, to se počítá...

Na tomto způsobu života je těžká jen jedna věc: musíme se vrátit k domácí přípravě jídel a naučit se trochu plánovat. Obojí je časově náročnější než slupnout sušenku, ale do budoucna se nám tato cesta vyplatí. Co stojí za to, obvykle vyžaduje trochu námahy. A platí to nejen u jídla.