Na počátku 21. století přišli lékaři s novou hypotézou, že i cvičení, jen v představě bez jakéhokoli pohybu, má význam. Dnes už je prokázáno, že slouží nejen jako preventivní pohybový program, ale pracuje na celkové postuře1 a stabilitě těla a také nám pomáhá mít tělo pod kontrolou. Mozek nerozezná skutečnost od představy a vyvstává oprávněná diskuze, nakolik do procesů zasahuje buněčná inteligence, námi prožité události, které zanechávají paměťový otisk v našich buňkách a tkáních.
Poslední výzkumy na poli fyziologie, genetiky a kvantové fyziky nasvědčují tomu, že nejen nervové buňky mají paměť a zdá se, že přišel čas doplnit moderní vědy o poznatky a důkazy o vtělené mysli. Může nás těšit, že na řadě výzkumů se podílí také světově proslulý lékař, psychiatr, vědec a průkopník prenatální a perinatální psychologie s československými kořeny Dr. Thomas R. Verny. Stál u zrodu Asociace prenatální a perinatální psychologie (APPPAH), je jejím prezidentem a redaktorem recenzovaného časopisu Journal of Pre and Perinatal Psychology, který společnost vydává. Řadu let shromažďuje různorodé poznatky napříč obory, aby ilustroval důkazy, že všechny somatické buňky se přizpůsobují změnám prostředí, které je geneticky kódují.
Thomas Verny se narodil v Bratislavě, avšak za války byl nucen s rodiči uprchnout ze země před nacisty a v padesátých letech před komunisty. Dnes žije se svou ženou v kanadském Stratfordu. Do své rodné země se vrací po dlouhých desítkách let, aby poprvé sdílel své vědění a zkušenosti, také s českým a slovenským publikem. Na mezinárodním kongresu Mysl tělas hlavním podtitulem Buněčná inteligence a paměť, který se koná 11. března 2023 v Praze, bude hovořit především o potenciálu lidské buňky, o transplantaci srdce, o tom, co si pamatuje mozek i o kvantové mysli.
