Máte-li potíže se srdcem a cévami, musíte na sebe dávat větší pozor než ostatní. To platí po celý rok. O dovolené však ještě víc, neboť tento čas s sebou nese zvýšená rizika.
Nemocné srdce ohrožuje vysoká teplota – zvlášť v kombinaci s vysokou vlhkostí. Obojí zvyšuje srdeční frekvenci a spotřebu kyslíku. Následky mohou být mírné i dramatické – od lehčích arytmií až po ischemickou chorobu srdeční s následným infarktem.
Jak se bránit?
* Přes poledne buďte v chladu a stínu.
* Sport i jinou fyzickou námahu si nechejte na časné ranní hodiny nebo pozdní večer.
* Nepřemáhejte své síly, zvlášť pokud na to nejste zvyklí!
Kardiakům nesvědčí ani vysoké vrcholky hor. Riziko představují již výšky nad 1500 m n. m. Na Hoher Dachstein, druhou nejvyšší horu Severních vápencových Alp, raději rovnou zapomeňte. Její nejvyšší bod je ve výšce 2995 m, ale velké potíže nastávají už ve výškách 2500 m nad mořem.
Jak se bránit?
Jednoduše – máte-li nemocné srdíčko, držte se raději při zemi. Místo extrémních výšlapů zvolte spíše procházku v lese, třeba se sběrem hub. Pohyb vám prospěje, a navíc houby obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek – od rostlinných bílkovin po cenné minerály.
Pro srdečně-cévní systém je riskantní také cesta letadlem. Ve výšce 10 km nad zemí může kardiaky postihnout arytmie, srdeční selhání, trombóza a podobné „lahůdky“. Je to podobné, jako byste byli na Gerlachovském štítu. Kvůli nižšímu přívodu kyslíku a nižší vlhkosti se zvyšuje srážlivost krve a dochází k dehydrataci organismu. Čím déle let trvá, tím hůř.
Jak se bránit?
* Před cestou se rozhodně poraďte se svým lékařem. Ten vám doporučí nejlepší prevenci včetně vhodných léčiv. Dobré je také nechat si změřit tlak a EKG. Výsledky mějte s sebou, nejlépe i přeložené do angličtiny, případně do jazyka vaší destinace.
* Do příruční tašky do letadla si vezměte své léky, nikdy je nenechávejte v zavazadlovém prostoru.
* V letadle dostatečně pijte (vodu nebo nealko nápoje, alkohol zhoršuje dehydrataci!) a choďte či se jinak hýbejte, je-li to jen trochu možné.
* Máte-li akutní bolesti na hrudi, v posledních dvou měsících jste prodělali infarkt nebo srdeční selhání, raději zůstaňte doma.
Problémem je také prudké střídání teplot. Například přechod z klimatizovaného hotelu na rozpálenou ulici. Nebo náhlá letní bouřka. To vše zvládnou zdraví lidé celkem bez větších následků, ale kardiaci trpí.
Jak se bránit?
* Snažte se předejít prudkým změnám teplot. Pokud to jde, adaptujte se na horko nebo klimatizaci postupně. Třeba pěti minutami v „meziprostoru“.
* Sledujte biometeorologické předpovědi a při stupni zátěže 3 tomu přizpůsobte svůj program – odpočívejte, více pijte, buďte ve stínu.
* Dodržujte správný pitný režim. Nejlepšími nápoji jsou neperlivá pramenitá voda nebo vlažný ovocný, případně bylinkový čaj v přiměřeném množství. Určitě se vyhýbejte silné černé kávě a alkoholu. Obojí potíže spíše zhoršuje.
5 DŮLEŽITÝCH RAD
1. Před cestou zkontrolujte, zda máte dostatek potřebných léků, o své dovolené informujte lékaře a poraďte se s ním, co na ní (ne)dělat.
2. Během cesty si, pokud možno, dělejte dlouhé přestávky, choďte a pijte vodu (mějte ji pořád s sebou). Vlak nebo auto jsou pro kardiaky vhodnější než letadlo.
3. Při všech aktivitách zvolněte tempo! Vyhledávejte stín, oblékejte se vzdušně a pohodlně.
4. Konzumujte hodně čerstvého ovoce a zeleniny. K salátům si přidávejte olivový olej, který chrání srdce.
5. Ideální pohybovou aktivitou jsou procházky a plavání. Pro obojí máte v létě skvělé podmínky.
Foto: Depositphotos (1)
