Přejít k hlavnímu obsahu

Křupavé drobení

Křupavé drobení

Müsli začal jako první podávat roku 1900 pacientům ve své nemocnici švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner. Šlo o pokrm z obilnin, zejména neupravených ovesných vloček, čerstvého ovoce a zeleniny.

Obliba müsli začala stoupat od šedesátých let 20. století v souvislosti s rostoucím zájmem o zdravou a vegetariánskou stravu. Díky ovesným vločkám, které tvoří základ, je v tomto pokrmu velké množství vlákniny, která prospívá trávení, nezatěžuje organismus a současně vyvolává pocit sytosti, což zvlášť oceníme, pokud se snažíme zhubnout. V kombinaci s přiměřeným množstvím ořechů a sušeného ovoce, které jsou zásobárnou důležitých minerálů a vitaminů, to skutečně bývá dobrá volba. Určitým problémem může být, pokud směs obsahuje také kousky čokolády nebo je nadmíru doslazovaná. Pozor také na zapékané a křupavé müsli, jež je navíc často plné tuků. Takové produkty jsou zpravidla chutnější, štíhlé linii ale zrovna nesvědčí. Faktem je, že nejjednodušší příprava müsli se nabízí právě z některé koupené suché směsi ovesných vloček, kousků různého ovoce, ořechů a semínek. Ty běžně obsahují i jiné obilné vločky, například pšeničné nebo žitné. Předností suchého müsli je, že je lze skladovat po řadu let, jeho příprava je rychlá, stačí je smísit s mlékem nebo jogurtem.

ZKUSTE ORIGINÁL

Původní typ müsli ovšem představuje čerstvě připravená směs ovesných vloček, předem namočených ve vodě nebo ovocné šťávě. Mezi další obvyklé přísady patří kousky nakrájeného nebo strouhaného čerstvého ovoce (jablek, banánů, lesních plodů, hroznů, manga), dále sušené ovoce, mléčné výrobky (jogurt, tvaroh), citronová šťáva, strouhané ořechy, semínka, skořice a med. K této přípravě se ale nehodí čerstvé mléko, protože se snadno sráží například působením kyselin z jablka.