4 nejhloupější mýty, které stále ještě žijí. Znáte je?

Odmalička slýcháme spousty dobře míněných rad, které se nám dostaly pod kůži natolik, že jim věříme. Probuďte se. Doba se mění a co platilo včera, je dneska dávno překonané.

Jen jedno vejce týdně. Víc vás zabije!

Celá desetiletí byla vejce státním nepřítelem číslo jedna pro naše zdraví. Říkávalo se, že vzhledem k vysokému obsahu cholesterolu (220 mg) představují nebezpečí pro náš kardiovaskulární systém. Věřilo se, že by se v srdci a cévách cholesterol usazoval, což by mohlo vést k infarktu nebo mozkové mrtvici. Po přezkoumání všech faktů už američtí odborníci z univerzity v Yale nevidí žádný důvod k tomu nás před cholesterolem ve stravě varovat. Většinu cholesterolu produkuje tělo beztak samo. Když se mu  dodá další stravou, naskočí ochranný mechanizmus a vlastní  produkce cholesterolu se sníží.

Křivá záda, když nebudete sedět podle pravítka

Také jste celé dětství musela poslouchat, že budete mít křivá záda, když si na židli pohovíte? Přitom je to naopak. Ideální držení těla vsedě vypadá tak, že nohy zůstávají na zemi a páteř je opřená dozadu v úhlu 130 stupňů – tedy napůl mezi sedem a lehem. Tak se uvolní ploténky a bederní páteř. Díky flexibilnímu opěradlu většiny kancelářských židlí můžete v práci tuto polohu zaujmout zcela jednoduše.  A když se občas zvednete, protáhnete  a projdete, budou vaše záda v pohodě. 

Infarkt z pití kávy - dostanete zaručeně!


Káva ani nedehydratuje, ani nemá nepříznivé účinky na krevní oběh. Naopak! Vědci z Harvardu a singapurské univerzity porovnali 36 průzkumů zabývajících se tématem káva a zdravé srdce a došli k závěru, že nejzdravější srdce měli ti, kteří pili denně tři až pět šálků. Až od devíti šálků denně narůstalo riziko infarktu a mozkové mrtvice. Lékaři z jiných oborů navíc zjistili, že káva chrání DNA a játra a snižuje riziko roztroušené sklerózy a Parkinsonovy choroby. Ten, kdo kávu dobře snáší (není nervózní ani nemá problémy se žaludkem)  a může i po její konzumaci spát, se nemusí tedy v jejím pití nijak zvlášť brzdit.

Spánek před půlnocí je nejdůležitější

Důležité je  jenom to, abyste v prvních dvou až čtyřech hodinách mohli spát nerušeně. Nezáleží na tom, kdy to je. V prvních fázích hlubokého spánku se totiž tělo může regenerovat. V této době se zvyšuje produkce hormonů a obnovuje se imunitní systém. Ve druhé polovině spánku se pak zase aktivuje mozek a zvyšuje se krevní tlak. Správná doba pro usnutí tedy závisí na individuální potřebě spánku – mnozí  lidé potřebují jen pět, jiní devět hodin v peřinách. Podstatné je to, abychom se druhý den ráno cítili odpočatí.

@svetzeny