Dnes se pálí čarodějnice. Znáte ale původ svátku?

Ke dni 30. dubna se datuje takzvaná Filipojakubská noc. Podle pověr mohly zlé síly vládnout ještě silněji  než jindy a to díky mocnému úplňku. Čarodějnice se tu noc slétaly vždy na skalách či v horách za jasné noci na sabat, který byl vedený samotným ďáblem. K rituálu patřilo, že se potíraly mastmi, aby jejich kouzla nabrala větší intenzity, a aby se dokázaly proměnit v různá zvířata a mohly tak převzít jejich vlastnosti. Ďáblu tak měly ukázat svou sílu a moc. Sabat vrcholil oslavami, kdy se skákalo před oheň, zpívalo, tančilo se či se v ohni pálily obětiny.


Zlé síly

Víra v nečisté síly se časem proměnila v pověru, podle které mohl ďábel uplatňovat svou moc pouze prostřednictvím čarodějnic. Lidé si na ochranu před domy pokládaly narýpané drny. To proto, že než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela přepočítat všechna stébla, což jí zabralo čas až do rána, kdy vyprchala její moc. Vrata se také kropila svěcenou vodou a pod drn se dávalo vejce. Traduje se, že v té době bylo označeno mnoho žen za prokleté nebo posedlé ďáblem. Většinou se jednalo o bylinkářky, které byly zatracovány a nevině upalovány.

Rub a líc

V českých pramenech nenajdete přesné nebo alespoň přibližné datování. Je však patrné, že se historicky nejednalo o svátek, který by byl vítaný. Už v polovině 19. století byl tento zvyk potlačován, za druhé světové války a pod vlivem komunistického režimu byl dokonce zakázán a tradice na delší dobu na mnoha místech zcela utichla. Teprve pojetí 21. století oprašuje zvyky v původní podobě.

Jenže každá mince má dvě strany. Oslavy, které pro mnohé znamenají návrat do dětství a převlékání do kostýmů, či příležitost dát si u ohně pivo a vlastnoručně opečeného buřta znamená zvýšenou ostrahu pro hasičské jednotky. Každoročně totiž vyjíždějí k požárům – pro představu jen loni jich bylo 81. Bohužel se neobešly bez zranění. I tento rok tedy organizátoři akcí varují před riziky a doporučují dbát zvýšené opatrnosti.

@svetzeny