Nejranější odrůdy vinné révy (Muškát moravský, Irsai Oliver či Veltlínské červené rané, později také Müller Thurgau a Veltlínské zelené) dozrávají už koncem srpna a první týdny v září. Právě proto se nejčastěji zpracovávají na burčák, jehož konzumace je oblíbenou součástí většiny krajových oslav vinobraní. Jde o český unikát – název burčák může nést pouze kvasící mošt z českých hroznů. Nesmí být ředěn vodou a při prodeji musíte být informováni, že jde o skutečný burčák a kdo je jeho výrobcem. Období, kdy se popíjí, je časově omezené proto, že optimální poměr ještě neprokvašeného přírodního cukru a alkoholu se udrží pouze krátkou dobu. Podle zákona se burčák smí prodávat pouze v období od 1. srpna do 30. listopadu. Jiné – podobné – nápoje, které však nepocházejí z českých hroznů, jsou ředěny vodou, doslazovány nebo jinak upravovány, se nesmějí prodávat pod názvem burčák.
Pravý burčák má díky přítomnosti kvasinek vysoký obsah vitaminu B, a je tedy nejen chutný, ale také zdraví prospěšný. Blahodárně působí na vlasy, nehty, pokožku, ale i na nervovou soustavu, srdce a cévy. Ale pozor, obsah alkoholu v nápoji je trochu vyšší než u piva, takže to s jeho konzumací nepřehánějte – více než dvě tři skleničky denně zdraví spíše uškodí, než prospějí. Pokud se chcete řídit doporučením starých vinařů, kteří tvrdí, že burčáku máte vypít tolik, kolik vám v těle koluje krve (tedy cca 4–5 litrů), rozdělte si to na celou burčákovou sezonu a nesnažte se to zvládnout za jeden večer.
Více o moravských a českých vínech najdete na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.
Foto: Depositphotos (1)