Poradna: Práce mě naplňovala do doby, než přišla pandemie. Zklamala jsem sama sebe i své okolí (Marie 39)

Kdybyste se mě před deseti lety zeptali, kde se vidím v roce 2021, řekla bych vám, že budu hodně úspěšná. Víc jsem neplánovala, protože kariéra pro mě byla velice důležitá. A stále je. Moje práce je totiž zároveň mým koníčkem, proto pro mě nikdy není otravnou nebo nezábavnou… i když poslední dobou tohle už platí o dost méně… nebo možná vůbec.

Nerozumím sama sobě

Letos mi bude čtyřicet a jsem v divném rozpoložení. Mám pocit, že jsem se nedostala tam, kam jsem chtěla. Sleduju na sociálních sítích i daleko mladší ročníky, jak se jim daří to a tamto, a sama se utápím v pocitu, že jsem zklamala sama sebe i své okolí.

V mém oboru, tak jako v jiných, se ještě ke všemu přestalo dařit a řada rozjetých projektů kvůli covidu skončila nebo se prozatím dala k ledu. A mě práce najednou netěší a nebaví. Mám jí méně a i ten zbytek se stal něčím, do čeho se musím nutit a co odvádím tak napůl, bez 100% zápalu, jen pro to, aby mi na účet přišly nějaké peníze.

Nelžu, když řeknu, že jsem schopná za celý den udělat pouze tolik práce, kolik jsem dřív měla třeba za dvě hodiny. Nejspíš to bude tím, že neudržím pozornost a dost často prokrastinuju třeba u seriálu nebo sjížděním sociálních sítí, což se mi v kanceláři samozřejmě nemohlo stát.

Nechápu, co to se mnou je a kam se podělo moje zapálení do práce. Nejde náhodou o syndrom vyhoření?

Svůj příběh do redakce poslala čtenářka Marie.

Mohlo by se vám líbit

Poradna: Kvůli silnému akné jsem se bála vyjít z domu. Takto mi zničilo sebevědomí i život (Lucka 27)

NÁZOR PSYCHOLOGA:

Současná situace působí na mnohé demotivujícím způsobem, věci, které nám dělají radost, jsou pro nás nedostupné, radost vystřídaly obavy a pesimismus.

Spíš než o syndrom vyhoření jde o ztrátu motivace, zapříčiněnou nedostatkem nových podnětů, stereotypem a tudíž stagnující psychickou i fyzickou energií. Chybí kolektiv - jakkoli nám někdy lidé „lezou na nervy“, mohou i inspirovat, povzbuzovat, pozitivní roli hraje i určitá forma rivality, kterou v práci vnímáme. Nevědomě nás strhává, protože v sobě máme zakódováno, že ten poslední (nejpomalejší, nejhorší) to nějakým způsobem odskáče… Zdravá soutěživost spojena se snahou ukázat, co ve mně je, přispívá ke splnění úkolů a generování výkonu.

Doma většinou sklouzneme k únikovým aktivitám a až na výjimky nejsme schopni zvyšovat svůj profesní potenciál, spíše se přikloníme ke splnění zadání. Jiný rozměr má práce doma pro podnikatelsky a kreativně smýšlející lidi a pro ty, kteří mají za cíl rozjet nějaký vlastní projekt. Cílem nemusí být nutně zisk, může jít o sociálně, ekologicky či altruisticky laděné aktivity. Jsme společenští tvorové, velkou hraje roli, zda máme kolem sebe stejně smýšlející a zapálené lidi.

Jak motivovat sebe sama

Marie, abyste vnímala opět zápal pro věc, musíte v sobě zažehnout jiskru. Zkuste si odpovědět na tyto otázky: Platí, že to, co teď dělám, chci dělat i v budoucnu, mohu a chci svou profesi nějak rozvíjet? Co bych mohla udělat jinak než doposud? Jsem schopna si uvědomovat momenty, kdy se odkloním od svého záměru a proč? Umím se odměnit za něco, co se mi podaří nebo co jsem zvládla? Co pro mě vlastně znamená úspěch, co se stane, když dosáhnu toho, po čem toužím?

Zkuste si připomenout, kdy jste vnímala radost nebo vnitřní klid a spokojenost. Vzpomeňte si, co Vás k tomu přivedlo. K výstupu na vrchol vedou malé a vytrvalé kroky, stanovte si nějaké sama, takové, které víte, že zvládnete. Vaším osobním cílem může být cokoli. Jen nezapomeňte na to, že nás málokdy ve finále uspokojí jen materiální věci. Nebo ano, ale jen na chvíli. Dlouhodobé pocity uspokojení přináší činnost, která dává smysl a baví nejen nás, ale přináší nějaký užitek a radost i druhým…

Mgr. Charlotte Benátská Speciální pedagožka a psychoterapeutka zaměřená na párovou komunikaci a uzdravení rodinných vazeb. Věnuje se specielně ženám v oblasti zdravého ženského sebevědomí a intimity. Je autorkou publikace Ženy, klíč ke spokojenosti je v nás. www.vztahy-komunikace.cz

Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]

Mohlo by se vám líbit

Poradna: Moje děti možná nejsou moje (Mirek 66)

Mohlo by se vám líbit

Poradna: Do všeho mi mluví rodiče, hlavně máma! Prý budu poslouchat. Vzepřít se jí ale nedokážu (Jindřiška 26)