Katka Sokolová: Díky bratrovi vím, že řešíme blbosti

Jak žije Miss ČR po 12 letech od výhry?
Žije se mi dobře.

Co se za tu dobu změnilo?
Plno věcí. Vítězství v Miss mi přineslo nové pracovní příležitosti a začala jsem hodně cestovat. Odmaturovala jsem, vystudovala Vysokou školu obchodní a získala titul Ing. Podepsala smlouvu o zastoupení s agenturou Elite model management. Procestovala kus světa. Zahrála si jednu z hlavních rolí v jednom čínském seriálu. Zkusila si práci sales managera v jednom lifestylovém magazínu. Založila nadační fond AutTalk a hlavně dospěla!

Věnujete se ještě modelingu?
Modelingu se stále věnuji, ale už ne tak aktivně jako dříve.

Říkáte, že jste procestovala kus světa. Dokážete si představit, že byste žila v zahraničí?
Asi si to představit dokážu. Vždycky bych ale potřebovala mít i nějakou „kotvu“ v Praze. Prahu a obecně Česko mám moc ráda. Spousta lidí si stěžuje, ale neuvědomuje si, jak se nám tu žije hezky. Je tu bezpečno, máme tu všechno co potřebujeme a Praha je krásné město.

Jakou zahraniční spolupráci si nejvíc pamatujete?
Těch bylo víc, takže je dost těžké vypíchnout jen jednu, ale zajímavé bylo focení pro kalendář kávy Lavazza, nebo ráda vzpomínám na dlouhodobou spolupráci se značkou spodního prádla Triumph. Taky jsem si užila focení pro ELLE Oriental v Paříži na Place Vendome.

Jak vypadá váš obvyklý den?
Často je to velmi pestré. Kromě řízení chodu nadačního fondu AutTalk jsem ambassadorkou šperkařské firmy Boucheron, píšu do svojí rubriky v ELLE a občas mám nějakou modelingovou práci. Takže hodně záleží, co se zrovna kdy a jak sejde.

Médii proběhla zpráva, že jste se rozešla se svým snoubencem. Je teď ve vašem životě někdo jiný?
Ano, to je bohužel pravda. Holt někdy se ty věci stanou velmi nečekaně, ale postupem času se ukáže, že to takto bylo správně a lépe pro oba. Momentálně se soustředím hlavně sama na sebe a na svoji práci.

Váš 11letý bratr Radovan má autismus. Právě kvůli němu jste spolu se svým otcem založila nadační fond AutTalk. Jak vás změnilo, když jste se o něj museli začít s vaším otcem starat?
Radovana má můj táta v plné péči. Vzhledem k tomu, že Ráďa trpí nízkofunkčním autismem, což je dost těžká forma, tak vyžaduje neustálý dohled, a to by nebylo možné bez osobních asistentek, které má. Já se o Ráďu nestarám, ale jednou týdně ho vozím ráno do školy. No a jak nás to změnilo - pokud můžu mluvit sama za sebe, tak jsem si uvědomila, jaké blbosti má občas člověk v životě tendence řešit, a co je opravdu důležité.

Co je pro vás teď nejdůležitější?
Pro mě je na prvním místě zdraví, to moje a mých blízkých. Myslím si, že vše v životě se dá vyřešit, ale zdraví má člověk jen jedno. 

V dubnu vaše nadace spustila Atypickou kampaň, která vyvrcholila vernisáží výstavy Co nám zrcadlí autismus. Ukázala vám kampaň něco, co jste dosud nevěděla?
Cílem výstavy bylo přiblížit lidem svět autistů a vést k zamyšlení. Myslím si, že to se nám povedlo. Už jen fakt, že portrét autisty vždycky doplňuje otázka autisty směrem k lidem, co nejsou na spektru, vede k zamyšlení nad jejich světem a prožíváním.

Jaká otázka zaujala vás?
Co když ponoření do vlastního světa znamená opravdu prožít přítomný okamžik? 

Nadaci jste založili před 4 roky. Jak se na ty roky díváte?
Musím říct, že jsme ušli veliký kus cesty a mám z toho obrovskou radost. Zvládli jsme to jen díky našim partnerům a podporovatelům, bez kterých by to nešlo a taky sehrál roli náš skvělý tým. Rok od roku se nám daří růst a rozvíjet další a další aktivity a podporovat více rodin a organizací působících v oblasti autismu. Všechny naše aktivity a to, čím se zabýváme, najdete na našich webových stránkách www.auttalk.cz.

Jaká je vize vašeho nadačního fondu do budoucna?
Možnost více podporovat rodiny pečující o autisty v informované a vstřícné společnosti. Naše pomoc se rozděluje na několik oblastí – přímá finanční podpora rodin pečujících o autisty a neziskových organizací působících v této oblasti, organizace podpůrných rodičovských setkávání s terapeutem, ale nabízíme i individuální podporu, informační a diskuzní fóra. Několikrát do roka organizujeme větší setkávání pro pečující rodiče s účastí odborníků působících v oblasti autismu. Já osobně bych jednou moc ráda dosáhla mety vybudování vlastního terapeutického centra, nebo takového chráněného bydlení pro autisty, ale než se dostaneme do tohoto bodu, čeká nás ještě spoustu práce.

Jsou v dnešní době přijímaní autisté s větším pochopením než dříve?
Myslím si, že ano. Myslím si, že tím, že je mezi námi čím dál více jedinců s poruchou autistického spektra, a to nás vede k tomu, že tuto problematiku už nelze jen tak přehlížet a o autismu se více mluví.

Co nejvíc lidé s autismem potřebují? A co jejich blízké okolí?
Lidé s autismem potřebují být obklopeni lidmi s pochopením a okolím, které je bere takové, jací jsou, a nepohlížejí na autismus jako na nějaký handicap. Co se týče jejich blízkého okolí, asi je to také hodně o vzájemném pochopení, a pak hned o informovanosit a pocitu, že v tom nejsou sami. Že je spousta dalších rodin, co řeší to samé.

Máte nějaký nesplněný sen?
Těch je! Ale ty si s dovolením nechám pro sebe… 😊

Jaké jsou vaše plány na léto?
Léto budu mít cestovní ale i částečně pracovní. Teď se chystám na 10 dní do Chorvatska s přáteli na loď. V polovině prázdnin budu také fotit jeden krásný kalendář, tak na to se těším. Ráda bych se taky znova podívala na řecký ostrov Mykonos, kde jsem byla nedávno a kde se mi moc zalíbilo.

@svetzeny