Monika (28) je svému snoubenci věrná, přesto ji jedna věc trápí. Přítel ji podezřívá, že ho podvádí a často kvůli tomu podlehne svým emocím. Co by měla vědět o vztahu s žárlivcem, radí speciální pedagožka a psychoterapeutka Mgr. Charlotte Benátská.
Dotaz: potřebuji radu, jak zastavit přítelovo nesmyslné podezřívání a jeho přehnanou žárlivost. Jsme zasnoubení, trávíme spolu většinu času a pořídili jsme si domek. Přítel ale často mívá záchvaty agresivity a vzteku, které pramení z podezření, že ho s někým podvádím. Uhodit mě si nedovolí, jen je vulgární. Nikoho nemám a raději se s nikým moc nepotkávám. Rozumná promluva s ním nepomáhá, to jsem zkoušela už několikrát. Naoko si balit svoje věci také nepomohlo. Nevím, co mám dělat. Přítel se posléze omlouvá a je mu to líto. Děkuji moc. Monika
Dobrý den, Moniko,
domluva v tomto případě nepomůže, to už ostatně víte sama. Jde totiž o hlubší problém. Člověk, který žárlí, si nevěří. Kdo nevěří sobě, je nedůvěřivý i vůči ostatním lidem. Má nízké sebevědomí, které nemá nic společného s tím, jak fyzicky vypadá nebo jakou profesní pozici zastává. Jde o niterní pocit člověka, který má strach, že o druhého může za určitých okolností přijít. Často je přesvědčen i o tom, že musí být ostražitý, protože mu kdokoli může nějak ublížit nebo ho o něco, co mu patří, připravit. Také je neustále připraven bojovat, čili není v klidu, všude vnímá nějaké pomyslné nebezpečí.
Pozor - slovní agrese může časem vyústit v agresi fyzickou, pokud Vás jen jedinkrát uhodí, vztah ukončete.
Mluvit s ním jste zkoušela a nepomohlo to, což je běžné. Nepovažujte to za svou chybu nebo slabost. Ideálním řešení by bylo, kdyby partner navštívil někoho zkušeného, kdo s ním rozebere jeho emoční stavy. Není to jednoduché téma, člověk musí být ochoten otevřít svůj vnitřní svět a vztahy v původní rodině. Musí se takzvaně sladit sám se sebou, teprve pak bude schopen žít v harmonii a klidu s druhým. Určitá míra strachu či žárlení je do jisté míry „normální.“ Zda je to v normě poznáte tak, že necítíte dlouhodobé napětí a diskuze okolo nezatěžují vás ani partnera.
Ve vztahu, který oba partnery obohacuje, musí fungovat tyto faktory: komunikace, důvěra, intimní život, názorová shoda v zásadních věcech, ochota jeden druhému naslouchat a pomáhat, tolerance a respekt k vlastním aktivitám i k těm druhého. Láska je o tom, že jeden druhému dáme svobodu. Měla byste mít pocit, že můžete volně dýchat. Vztah vás nesmí dusit… Nedejte nikdy nikomu pocítit, že vás může vlastnit. I ve vztahu žijete sama za sebe a pro sebe.
Teď záleží pouze na vás a na tom, jaký máte vnitřní pocit, intuitivně víte, zda je rozhodnutí, které se vás týká, správné. Vaše pocity jsou důležitější než všechny rozumové důvody a sliby. Buď se zkrátka cítíte dobře, nebo ne, a váháte. Pro sebe a své děti potřebujete cítit vnitřní klid. Člověk, který zápasí sám se sebou, vám oporu neposkytne. Neznamená to ale, že je „špatný“ nebo že se k sobě nehodíte. Znamená to je, že ještě není zcela zralý na plnohodnotný vztah. Navrhnout pomoc je na místě. Pokud by ji ale odmítnul a nic se nezměnilo, bylo by velmi náročné v takovémto soužití setrvávat.
Jste zasnoubeni, což znamená, že jste dala slib. Ten nejdůležitější slib dejte sama sobě, že budete vždy respektovat svět druhých, na první místo ale dáte sebe, konkrétně své vnitřní pocity, svou intuici. Stačí k tomu klid a odevzdání se proudu pocitů. Odpověď k vám přijde sama…
Přeji pevnou víru v sebe sama a hodně štěstí!
Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se s námi chcete podělit nebo si s ní nevíte rady, napište nám na email: [email protected]
