Odpoutejte se na chvíli od reality: Triky, jak se naučit snít

Je to zvláštní, ale někdy dokážeme rozpoznat skutečnost od snění už během spánku. Uvědomujeme si, že se nám něco jen zdá. Tento zvláštní stav na pomezí reality a snu se odborně nazává lucidní snění (z latinského slova lux – světlo). Zjednodušeně řečeno k němu dochází při probuzení ve snu. Člověk si uvědomuje, že sní, a má tak možnost se ve snu pohybovat a sen měnit a ovlivňovat podle toho, po čem touží. Tento stav vědomí dokázali využívat už v dávné minulosti například buddhističtí mniši. 

Bdít a zároveň snít?

Většina snů se z naší mysli vytratí hned po probuzení. Pokud ale procitneme uprostřed snu, obvykle jsme schopni si ho zapamatovat. Nejintenzivnější a nejvíce prožívané sny se nám zdají právě k ránu. Schopnost rozpomenout si na ně je pro vědomé snění zásadní. Vědci se shodují, že tato schopnost se dá vylepšit. Každé ráno bezprostředně po probuzení se snažte vybavit si co nejvíce snů. Stačí alespoň útržky a pocity, možná budete sami překvapení, kolik detailů si vybavujete.

Únik z reality

Základem je vybudování podmíněného reflexu jako reakce na určitou akci, která se často opakuje a je součástí běžného života. Existují různé pomůcky, jako jsou např. psychowalkmany, nebo zkuste číst stejnou pasáž v knize několikrát za sebou. Vnímání času i čteného textu se změní, jakmile si navodíte stav snění. Čas nemá žádnou hodnotu. Můžete zapojit schopnost měnit scenerii snu a zkusit do něj pozvat jiné osoby a zvířata. Osvědčenou technikou je promítnutí sebe samého do konkrétního obrazu. 

Proč je to důležité

Jde o příjemnou relaxační techniku, která pomáhá odpoutat se od reality, funguje proti pokleslé mysli až depresím a má až opojné účinky. Možná se vám to zdá poněkud šamanské, ale vzpomeňte si, jak jste v dětství putovali napříč časem i paralelními světy zpestřenými bujnou fantazií. Je škoda tuto schopnost považovat za dětinskou nebo nepatřičnou.

Snění můžete trénovat

Snění v bdělém stavu neboli aktivní imaginace je nejen způsobem relaxace, ale i možností, jak lépe porozumět svým skutečným potřebám. Pro umělce je to prostor, kde mohou čerpat svou inspiraci. "Jedná se o stav takzvaně napůl cesty k našemu nevědomí, kde se ukrývají ty nejcennější informace o našem skutečném prožívání. Naše přání a touhy se nejlépe odrážejí právě v našich fantaziích.

Relaxační účinek mají především řízené imaginace, kdy terapeut může klienta bezpečně přivést např. pod vodopád, který smývá únavu,očišťuje tělesné orgány a podobně," říká psychoterapeutka Kain Řeháková. Sami si můžeme kdykoli vyvolat z paměti příjemné pocity, vůně i zvuky. Ty pak pomáhají zlepšit koncentraci a vytvořit potřebný předěl třeba od vyčerpávajících pracovních činností. Schopnost účelné imaginace se dá naučit a natrénovat.

@svetzeny