Trapasy 2: Manuál na přežití

1. Přijmout skutečnost takovou, jaká je, a nerozmazávat ji. Co se stalo, stalo se a odestát to nelze. Žádné vysvětlování už věc nezmění, jenom u ní zbytečně podrží pozornost, nebo ji dokonce zvýrazní.

Příklad: Když už jste si na třídním srazu spletli bývalou spolužačku s vaší starou učitelkou, nesnažte se to napravit obsáhlým líčením toho, že jste si omylem zapomněli doma brýle.

2. Bez váhání pronést stručnou, ale vřelou omluvu. Ten, kdo se dokáže upřímně omluvit, se vlastně elegantně zbaví odpovědnosti za to, co vyvedl, a přehodí ji na toho, komu je omluva určena. Teď je na něm, zda ji přijme (což udělá velkorysý, inteligentní a slušný člověk), nebo ji nepřijme či ji nepřiměřeně připomínkuje (to učiní namyšlený pitomec, který se tím sám stává trapným).

Příklad: Když známé pochválíte krásnou novou paruku, načež ona vám oznámí, že ji nosí proto, že prodělává chemoterapii, řekněte prostě: „Omlouvám se, moc mě to mrzí, to jsem nevěděla a je mi to líto.“ Ale nepřežeňte to. Dodatek „Doufám, že už brzy tu paruku nebudeš potřebovat“ by mohl vyznít i jinak, než bylo zamýšleno. 

3. Zasmát se sám sobě. Tato reakce v sobě v podstatě slučuje obě předchozí a je mimořádně účinná. Situaci zlehčí a umožní ostatním, aby ji přijali, a navíc aby si začali dotyčného „trapasmana“ vážit. Protože každý ví, že umět si udělat legraci sám ze sebe je umění, které zaslouží ocenění.

Příklad: Z návštěvy u příbuzných se vymluvíte, že jste nemocní, načež oni vás ten večer potkají v kině. Rozesmějte se a řekněte: „Na tohle jsem dojížděla už na základce a taky to vždycky prasklo. Ale já holt ne a ne se poučit!“ 

4. Pokusit se situaci napravit. To sice není možné úplně ve všech případech, ale v mnohých ano, a pak je rozhodně vhodné to učinit. Dejte ale pozor, abyste v horečné snaze o nápravu nezpůsobili trapas ještě větší.

Příklad: Pokud kamarádce omylem vychrstnete na halenku kávu, nabídněte jí, že s ní dojdete na toaletu a pomůžete jí s odstraněním skvrny. Ale jestliže šéfovi na večírku vylijete sklenku červeného na kalhoty, nesnažte se z něj kalhoty svlékat s tím, že je vyčistíte, ani mu ubrouskem nemasírujte poklopec.

Doporučení A:

* Někdy se hodí uvedené metody kombinovat, protože jen jedna nestačí.

Příklad: Stařence, které chcete pomoci nastoupit do tramvaje, omylem podtrhnete nohy, takže upadne. Situaci sice musíte přijmout takovou, jaká je, ale určitě ji tak nemůžete nechat. To, že se sami sobě zasmějete, že jste odjakživa nemehlo, taky nestačí. Nutně tedy musíte přidat omluvu a zároveň stařenku zvednout, popřípadě jí nabídnout další pomoc (i když se asi bude trochu bát ji od vás přijmout).

* Jindy je rozhodně lepší uplatnit jen některou taktiku – a to tu nejvhodnější. Nevhodnou volbou byste to srovnali jak vítr pastoušku.

Příklad: Když na pohřbu kolegy omylem kondolujete jeho exmanželce, zatímco aktuální vdovu přehlédnete, nebylo by asi nejlepší rozesmát se a vysvětlit vdově: „Já jsem se spletla, protože on měl na psacím stole pořád fotku své bývalé ženy.“ Stačí prosté: „Promiňte, omlouvám se, upřímnou soustrast.“

Doporučení B:

* Vezměte si z každého trapasu poučení a snažte se ho neopakovat (příště zkuste zase nějaký jiný…).

Příklad: Až si budete objednávat ve francouzské restauraci a vaše „originální“ výslovnost spolustolovníky přiměje k tomu, aby si smějící se ústa zakryli ubrouskem, pamatujte si to a příště raději řekněte, že si dáte pokrm číslo 74… 

Náš tip: Jestliže se trapas stane někomu jinému ve vaší blízkosti, zkuste mu některou z výše uvedených strategií přispěchat na pomoc – třeba vám to oplatí, až to budete sami potřebovat.

Foto: Depositphotos (1)

@svetzeny