Přejít k hlavnímu obsahu

Lékař na internetu: Nezničte si zdraví! Jak poznat důvěryhodné webové stránky

Webů zabývajících se zdravím je mnoho, ale zdaleka ne všechny jsou věrohodné. Nespoléhejte se, že co je psáno, to je dáno! Buďte obezřetní, internetové prostředí není vždy zaručeným informačním zdrojem.

Založit si webové stránky může kdokoli a umístit na ně cokoli. Jde-li o záležitosti typu „jak pěstovat rajčata“ nebo „jak upéct sekanou“, hrozí vám při mylné informaci pouze zahradnický či kuchařský neúspěch (i když i ten zamrzí). Ale otázky týkající se lidského zdraví jsou zásadnější – chybná doporučení mohou způsobit i velmi závažné problémy. Nejdůležitější je jasně odlišovat vědecky podložená fakta, za jejichž pravdivost ručí lékař nebo odborná lékařská společnost, od názorů laických přispěvatelů. Kromě toho existují další znaky, podle nichž se dá důvěryhodnost serverů (web credibility) rozdělit do tří kategorií:

Vysoce důvěryhodné

● Zaštiťuje je konkrétní odborník, jehož existenci si lze ověřit (je uvedeno jméno, titul, pracoviště, kontakt), či odborná lékařská společnost.
● Nemůže na ně volně přispívat kdokoli. Pokud návštěvníci mohou klást otázky, odpovědi a komentáře píše odborník, jehož vyjádření jsou jasně oddělena od laických.
● Využívají tzv. primárních zdrojů – citují přímo autora informace (vědecká studie, lékař aj.) a přesně ho označí. Rozhodně „neopisují“ z jiných webů, z novin atd.
● Nejsou skrytě reklamní. Když na nich najdete inzertní plochu (to je často nutné k financování webu), je označena jako reklama – nepředstírá se, že jde o radu odborníka.

Nejistá věrohodnost

● Servery farmaceutických firem, e-lékáren apod. Jejich záměrem je prodat určité zboží a tomu podřizují i výběr uváděných informací. Některé sice mohou být pravdivé (např. „lidský organizmus potřebuje vitamin C“), ale jiné nikoli (např. „vitamin C tělo přijme jen ve formě přípravku XY“).
● Platforma, kde si laici volně vyměňují zkušenosti a přidávají „osvědčené“ rady. Něco z toho může být pravda, něco zčásti, něco vůbec a něco může být přímo nebezpečné. Problém je, že vy to nerozeznáte...
● Internetové testy typu „zjistěte, jak dlouho budete žít“. V zásadě platí, že na základě virtuálního minidotazníčku nelze stanovovat prognózy ani diagnózy. Některé z testů (např. „jaké je riziko, že onemocníte kardiovaskulární chorobou“), které upozorňují na nebezpečí nezdravého životního stylu, však ničemu neškodí. Věřit lze těm, které uvádějí zdroj informací a způsob zpracování a výpočtu, ostatní neberte vážně.

Lživé, hrozí nebezpečí

● Nabízejí „zázračné“ přípravky (např. na hubnutí), podezřele levné léky (jde patrně o padělky) nebo preparáty, které lze dostat jen na předpis (antikoncepce aj.).
● Slibují nemožné („znají lék na rakovinu“), doporučují alternativní metody „terapie“ bez spolupráce s lékařem („zahoďte pilulky a místo toho jezte petržel a při tom meditujte“), uvádějí „zaručené“ údaje, aniž by označily jejich původ (např. „56 % lidí má poškozený zrak vinou nedostatku mrkve“).
● Žádají po vás, abyste něco rovnou zaplatili, udávali své osobní údaje (kontakty, data narození, číslo konta aj.), trvají na tom, abyste poskytli souhlas s jakousi „smlouvou“ (obvykle dlouhou, špatně srozumitelnou) apod.