Máte-li podezření, že před vámi stojí někdo, kdo může mít důvod neříkat vám pravdu, sledujte jeho mimoslovní (nonverbální) projevy, způsob mluvy a tělesné reakce. Právě ty ho totiž mohou prozradit.
„Amatéry“ odhalíte snadno: červenají se, potí, zrychlí se jim dech, sklápějí zrak, pletou se, mnou si nos nebo oči, nervózně si hrají s prsty, přešlapují, vrtí se… Zkušenější lháři mívají své nonverbální chování zvládnuté lépe, přesto se obvykle neubrání tomu, aby si v náznaku nezakrývali ústa (jako by si chtěli otřít tvář, zívnout, odkašlat apod.) – je to automatické chování, kterým jejich podvědomí projevuje pokyn: „Nevypouštěj to z pusy, vždyť lžeš!“ Mnozí lháři se také prozradí tím, že udávají zbytečně moc podrobností, o nichž by se člověk normálně nezmiňoval.
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
